5. 12. vyšlo prosincové číslo Art+Antiques
Art+Antiques 2008/12
Úvodní článek prosincového Art+Antiques zve k návštěvě retrospektivy Tomase Rajlicha ve Veletržním paláci. Osmašedesátiletý Rajlich, který se narodil v jižních Čechách, ale od roku 1969 žije v Holandsku, je českému publiku téměř neznámý a jeho rozměrné monochromní malby jsou zde přijímány poněkud s rozpaky. „Vizuální umění je na koukání, jakékoliv vysvětlování je nesmysl. Na obraz na zdi se musíte především dívat. Když vám něco říká, je to dobře, když ne, tak je asi pro někoho jiného,“ říká k tomu sám Rajlich.
„Dívám se a divím se,“ polemizuje architekt Ota Šik, profesor ETH v Curychu, s okřídleným pojmem česká přísnost. „Český dům je na jednu stranu komplikovaný, co se týče motivů a materiálů, na straně druhé chybí tak důležitý architektonický aspekt jako je solidnost, trvanlivost. Když zaklepu na většinu domů, tak je to jen venkovní izolace nebo surogáty. Je tam spousta experimentů, ale chybí tomu pevný a kvalitní základ, který měly naše domy v 19. století,“ říká Šik v osmistránkovém rozhovoru.
„Kritika vizuální kultury oslav státního státku může ukázat i něco trochu jiného, než si přečteme v novinách: veřejná politická scéna není zvyklá hlídat si svou vizuální prezentaci tak pečlivě jako svět reklamy. Vidět je někdy i to, o čem se mlčí,“ píše v úvodu svého článku o oslavách 28. října profesorka Milena Bartlová. Slavit devadesáté výročí založení státu, který již patnáct let neexistuje, hodnotí jako výkon „hodný země Haškovy a Kafkovy“.
„Do you love Jeff Koons?“ Tato sugestivní otázka se objevila v německých novinách v době, kdy v horních prostorách berlínské Neue Nationalgalerie začala Koonsova výstava. Ve své recenzi ji nepřímo klade i Lucie Drdová. „U řady kritik není jasné, zda se vyjadřují k umělcovu dílu, nebo jsou spíše namířeny proti systému, který mu umožnil, aby si svou drzou sebestředností podmanil umělecký trh,“ píše Drdová. / tisková zpráva
artalkweb.wordpress.com 