Obydlená místa/ Bewohnte Orte – Iluze o městě a venkově, KGVU Zlín, 2. patro, 24. 2. – 19. 4. 2009
Když jsem šla na vernisáž výstavy Obydlená místa do Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, byla jsem trochu zmatená. Název výstavy, její vizuální styl a samotné sídlo galerie v místním zámku mi nějak nešly dohromady se jmény autorů jednotlivých děl.
Stoupala jsem po schodech mnohokrát upravované zámecké budovy a míjela vitrínky s baťovskými kuriozitami až ke dveřím Grafického kabinetu, kam jsem se značnou nedůvěrou vstoupila a kde mě zmátlo i složení návštěvn
íků vernisáže – vedle studentů zde početnou skupinu zájemců o současné umění tvořili důchodci.
Prezentovaná výstava však nakonec byla opravdu příjemným překvapením. Mladý kurátor Václav Mílek ji uspořádal ve spolupráci s Kunstverein Springhomhof v Německu, kde se také konala její premiéra. Vystavená jsou zde díla českých a německých umělců pracujících různým způsobem s tématem městského a venkovského veřejného prostoru. Můžete tedy shlédnout například dokumentaci projektu Kateřiny Šedé Nic tam není z roku 2003, kdy umělkyně přesvědčila obyvatele moravské obce Ponětovice, aby jeden den dělali všechny činnosti společně a narušili tak zaběhnutý režim obce, kde se podle jejich slov nic neděje. Se dvěma videi a bez jakýchkoliv doprovodných textů se zúřastnili i Rafani, Dominik Lang vystavil dílo Ve výšce očí z tohoto roku, tvořené sádrokartonovou příčkou s průhledem do návštěvníkům zapovězených prostorů zázemí galerie. Zajímavým protipólem k projektu Šedé bylo video Antje Schiffers a Thomase Sprengera Jsem sedlákem rád a rád bych jím také zůstal z roku 2008, které nabízelo jiný úhel pohledu na hodnoty a život obyvatel venkova.
Nemít předsudky vůči regionálním galeriím – tak znělo moje předsevzetí, když jsem po ošuntělém schodišti zámku opouštěla výstavu Obydlená místa.
artalkweb.wordpress.com 