TZ: Jana Farmanová

Jana Farmanová: SOUNDTRACK, Galerie Vernon, Praha, 18. 3. – 6. 5. 2009

Pokud se chceme setkat s výrazným projevem zobrazující malby na Slovensku, pak nemůžeme přehlédnout malířské dílo Jany Farmanové (1970), absolventky Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě (prof. J. Berger). Autorka se vyjadřuje prostřednictvím lidské figury k současné sociální a vztahové situaci jedince v daném kulturním prostředí, přičemž jí není cizí odstup, ironie i sebeironie stejně jako silná osobní angažovanost. V Praze jsme se s jejím dílem mohli setkat naposledy na projektech Resetting/ Jiné cesty k věcnosti (2007-08, GHMP), MB. MN. JF. RP. JK. Monogramista T.D./ Malba. Objekt. Video (2008, Slovenský inštitút), INtroCITY/ Nukleární rodina (2008, Topičův salon) a 3. kapitola zo súčasného slovenského umenia (2009, Galerie Kritiků).

V Galerie Vernon se Jana Farmanová pražskému publiku poprvé prezentuje samostatnou tématickou výstavou nazvanou SOUNDTRACK. „Je to termín, který se používá výhradně v oblasti hudby a označuje doprovod k emotivnímu příběhu. Jeho význam v souvislosti s malbou zůstává otevřený a to mi vyhovuje,“ komentuje umělkyně název projektu. Obrazový soubor vznikl v období posledních dvou let (2008-09). Spojovacím motivem je intenzivní prožívání jakéhosi virtuálního vztahu. Emotivní stavy prudké náklonnosti přerůstající v extázi a vášeň, se tu střídají s úzkostmi, panikou a strachem z představy konkrétních situací, které by mohly nastat. Vše se odehrává ve světě představ a snění. Autorka rafinovaně střídá různé obrazové formáty, čímž umožňuje odlišné, různě vzdálené a různě zaostřené vhledy do intimně laděného příběhu, který ale divákovi není předkládán v chronologickém, lineárním sledu. Naopak, divák je znejistěn množstvím detailů, do kterých se fikce magicky rozpadá a je odkázán pouze na jednotlivé, zdánlivě nesouvisející stopy (Track). Obraz a jeho sdělení se tu fragmentalizuje do podoby „tekoucího“ převypravování a přemazávání představ, do formy neustále probíhající narativní dekonstrukce. Obrazy mají náhle blízko k časovému médiu a tedy k jazykovým postupům filmu.

Petr Vaňous, kurátor výstavy a redaktor A2