Daniela Baráčková: Černá hora, BKC: Galerie mladých, Brno, 1. 4. – 30. 4. 2009
Projekt Daniely Baráčkové Černá Hora je už svým názvem spojen s konkrétním místem. Prostorová ukotvenost je charakteristickým znakem site-specific umění, v němž se od 60. let sbíhá několik tendencí: kritika povahy institucí uměleckého světa, snaha o sblížení umění a skutečného života, úsilí o proměnu základního nastavení komunikační a existenciální situace, v níž se odehrává vnímání umění. Site-specific umění, které je ve své nejpopulárnější podobě (land art) spojeno s opuštěním galerií, má ovšem i svou ryze galerijní podobu, spojenou nejvýrazněji s tvorbou instalací.
Způsob, jakým k tvorbě instalace přistupuje Daniela Baráčková, jde označit jako vztahový. Tento vztahový aspekt výstavy se ukazuje v několika rovinách. Jednak je to práce se samotným prostorem galerie: jednotlivé části instalace spoluutváří komplexní významový celek. I když se zde objevují klasické formální typy – malby, videa – podléhají v rámci jednotící strategie stejnému způsobu čtení jako stavební prvky (sádrokartonová zídka nebo „podhled“ transformující jednu ze zdí galerie) nebo zarámované texty. Zatímco kulisy nebo dokumenty si v celku instalace říkají o estetické vnímání, na druhou stranu bychom například použité malby mimo kontext instalace mohli jen těžko vnímat jako autonomní umělecká díla.
Důležité je, že to, co jednotlivé prvky instalace ukazují, co reprezentují, jsou různé formy jednání. Přesněji řečeno jsou to jednání, jimiž je utvářen veřejný prostor – a zde jsme již přesně v tom místě, k němuž nás odkazuje název výstavy. Východiskem koncepce projektu je vleklý spor mezi volenou politickou reprezentací Černé Hory a tamními občanskými iniciativami týkající se stavebních úprav v areálu základní školy, jíž dominuje funkcionalistická školní budova od Bohuslava Fuchse. Architektura, respektive řešení veřejného prostoru zde podléhá partikulárním zájmům a v tomto smyslu je možné ji nahlížet jako symbolickou formu, která zdaleka není utvářena pouze nějakými „objektivními“ mechanismy navrhování a konstrukce budov.
Baráčková svým projektem vstupuje do rozvržené sítě vztahů a kriticky jej reflektuje, nejedná se ale o nějaký aktivismus nebo snahu prvoplánově zasáhnout do situace. Její výstava je bezesporu kritická – tato kritika je ovšem realizována postupy pevně zakotvenými v současné umělecké praxi. Tím, že autorka ukazuje jednání jako vztahově uspořádané formy, upozorňuje na to, že konkrétní formy (nejen ty architektonické), s nimiž se setkáváme ve veřejném prostoru, tady nejsou jen tak samy od sebe, ale jsou utvářeny v konkrétním, sociálně, kulturně či politicky ukotveném, silovém poli a zpětně na toto pole působí.
Jan Zálešák
kurátor Galerie mladých
DANIELA BARÁČKOVÁ
STUDIUM / STUDIES:
2005 – nyní Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, Intermediální konfrontace, atelier Jiřího Davida a Milana Saláka
2007 Akademie výtvarných umění v Praze, Malířství II, atelier Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy
2007 Willem de Kooning Academy, Hogeschool Rotterdam, Nizozemí, Fine Art
2000 – 2005 Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Výtvarná výchova-Vizuální tvorba
1996 – 2000 Střední škola uměleckých řemesel, Brno
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY:
2008 400 g polohrubé mouky, prášek do… (s Petrou Herotovou), Galerie Šternberk, Šternberk
Vyrobit houpačku z pneumatiky s rockovým ďáblem, Karlin studios, Praha
2007 Chtěla jsem namalovat jak se 40 židů modlí před odletem, Galerie NoD, Praha
2006 Naléhavé (s Petrou Herotovou) Altán Klamovka, Praha
SKUPINOVÉ VÝSTAVY:
2009 Double Blind, Galerie Aula, Brno
Cena kritiky 2009 za mladou malbu, Galerie kritiků, Praha
2008 Jiné vize, Přehlídka animovaného filmu, Olomouc
2009 Videokemp, Praha
Rec Mode 01, Open Gallery, Bratislava
Rec Mode 01, Gallery Valentina Moncada, Řím
Standbye, Galerie Aula, Brno
IN/visible festival, Galerie U Mloka, Olomouc
festival Multiplace, Brno
Ctihodná periferie, galerie Slavie, Náchod
Cena kritiky za mladou malbu, Galerie kritiků, Praha
2007 Punctum, Galerie Futura, Praha
Audiovisual, Přátelský film 2, Kino Světozor Praha
Invisible things, Trafo Gallery, Budapešť
Glocal outsiders, Prague Bienalle 3, Praha
Přátelský film, 42. Mezinárodní filmový festival, Karlovy Vary
Videokemp, Zámek Třebešice
Simple Living, The Contemporary Art Gallery of the Brukenthal Museum, Sibiu (Rumunsko)
Místo pro projekt, Galerie VŠUP, Praha
HDP 2, M’ARS Gallery, Moskva
Videomix. Caleidoscop, La Casa Encendida, Madrid
2006 Věcné stavy, Karlín studios, Praha
M´ars field Moskva, galerie M´ars, Moskva
Girls, Café Prague – Umělec London, Londýn
Videobus, autobus Student Agency, Praha-Košice (a zpět)
Indikace, Jungmanova – festival 4+4+4, Praha
Videokemp, Altán Klamovka, Praha
Účel, Galerie AVU, Praha
Sommerspiele, galerie Nábřeží, Praha
1st Petersburg Biennale, Aart Club Platforma, Petersburg
2005 There are no animals beoynd this point, Malostranská beseda, Praha
Videokemp, Altán Klamovka, Praha
Sell me buy me, Galerie AVU, Praha