TZ: Václav Hejna

Václav Hejna ze sbírky Galerie Zlatá Husa v Praze, Galerie umění Karlovy Vary, 30. 4. – 21. 6. 2009

hejna

Výstava obrazů, asambláží a objektů Václava Hejny je už třetím projektem v posledních třech letech, který uskutečnila Galerie umění Karlovy Vary ve spolupráci s Galerií Zlatá husa. Zatímco minulé výstavy mapovaly určitá období a směry ve výtvarném umění 20. století, výstava poslední je monografickým souborem autora, jehož dílo není i přes svou výraznou originalitu známé ve svém plném uměleckém rozsahu.

Výtvarné dílo Václava Hejny (1914-1985), přestože se objevuje v řadě stálých expozic oficiálních galerií, není jako celek příliš známé. Galerie Zlatá husa získala do svých sbírek úctyhodný soubor charakterizující široký tvůrčí záběr umělce, který byl vždy svérázným solitérem, ať mezi svými bezprostředními vrstevníky, nebo v kontextu historie českého výtvarného umění.

Václav Hejna studoval na Vysokém učení technickém v Praze v letech 1934-1939. Na uměleckou scénu vstupoval spolu se skupinou Sedm v říjnu, v době válečné, kdy niterný pocit existenciální úzkosti ovládl všechny oblasti života. „Maloval expresívně a s bolestným procítěním nejen na různá biblická témata, ale o živém pocitu osamění a bezmoci ve světě, který se nezadržitelně řítil k sebezničující válečné éře. Dalším okruhem, o poznání civilněji zaměřeným, věnoval pozornost dění a atmosféře v čekárnách ordinací a nahlížel i do operačních sálů.“ (M. Juříková, text v katalogu)

Poválečné naděje získat mezinárodní zkušenosti se nakonec omezily na stipendium v Paříži, kde v letech 1946-1948 navštěvoval Ecole des Beaux-Arts. Po návratu zpět do Československa vyvolaném politickými událostmi nastalo období deziluzí a zapomnění. Až počátek 60. let znamenal pro Václava Hejnu novou tvůrčí sílu a možnost konečně zhodnotit i pařížskou zkušenost. Kromě malby, která se v té době pohybovala více na poli abstrakce s dotyky malby gestické, se zaměřil na asambláže. Spontánní vršení a spojování nejrůznějších předmětů, fragmentů, materiálů jednoznačně vypovídá o autorově nezměrném temperamentu, chuti tvořit, o jeho posedlosti realizovat své nápady, o tvůrčí vášni. Počet asambláží, jejich rozmanitost a originalita nás okouzlí i po tolika letech, stejně jako umělecký svéráz a osobitost autora. „Navíc se mu daří do toho všeho vtěsnat s omračující přesností onen příslovečný dech doby, který ovšem nevanul jen skrze thymolínové úsměvy, ale sem tam i ten zkažený z tváří za zdvihnutými límci. Je to hořké i sladké, místy i poněkud sentimentální, dohromady však zcela odzbrojující svou otevřeností a ryzostí, bez špetky podbízivosti a estetického hnidopišství.“ (M. Juříková, text v katalogu)

Z Hejnových děl na nás dýchne vzácný úkaz, a to vnitřní svoboda, hodnota, kterou si každý musí v jakékoli osobní situaci, v jakýchkoli společenských i materiálních poměrech vybudovat sám.

Výstava je připravena ve spolupráci s Galerií Zlatá husa v Praze, z jejíchž sbírek pochází sedmdesátka prezentovaných děl, a doprovází ji katalog.

Eva Neumannová