TZ: Zbyněk Baladrán

Zbyněk Baladrán: Kognitivní mapy / Hunt Kastner artworks / Praha / 23. 9. – 21. 11. 2009

Baladrán_1

CognitiveMapsDia_email

Kognitivní mapy jakýchsi mentálních, nehmotných map, průvodců nebo modelů – jsou metoda, kterou používáme k vytvoření a uložení prostorové znalosti v naší paměti, která umožňuje našemu “vnitřnímu oku” vizualizovat, zakódovat a uložit tuto informaci a později, když to potřebujeme, ji vyvolat, dekódovat a použít ji. V r. 2004 napsal český historik umění David Kulhánek ve své předmluvě k článku “Praxe, teorie a expozice Zbyňka Baladrána” v časopisu Umělec, tento citace od Gilles Deleuze: “Naozaj, v umení, ale aj v spoločnosti a v jednej osobe sa dajú nájsť rozličné mapy. Niektoré línie niečo predstavujú a iné sú zasa abstraktné. Niektoré línie sú so segmentmi a iné sú bez nich. … Nazdávame sa, že línie sú konštitutívnymi prvkami vecí a udalostí. Preto má každá vec svoju geografiu, svoju kartografiu, svoj diagram. Zbyněk Baladrán byl často popisován jako archeolog vědomostí a paměti a je stale fascinován diagramy a mapami, které používá ve svých dílech jako znázorňující prostředky k vizualizování konceptů, myšlenek a relací strukturovaným a jasným způsobem.

Ve video instalaci Asambláže proti esencím (HD video projekce a deset papírových archů) se na deset polí rozdělené projekční ploše promítají jednotlivé obrazy na bílé archy papíru – je dynamickou mapou a projekčním modelem zároveň. Jednotlivé osy mapy se protínají v časových smyčkách a v stále nových konstelacích, aby vytvořily dynamický obraz, ve vlastním smyslu kosmologický model. Některé jeho obrazy nemají žádnou souvislost a jsou na sobě jakoby nezávislé, některé mají svou vlastní časovou posloupnost a některé se spojují do větších celků, tvořících prostorové a časové osy. Výsledkem je asambláž zobrazení a map různých měřítek, které jako celek v každém okamžiku mění svoji povahu a výpověď. Identita asambláže v různých úrovních a měřítkách je založena na singularitách jejích procesů.

V tvorbě Hranice autonomie (osm sluchátek a HD video projekce) sto dvacetosm bodů tvoří vnitřek kontury těla, které se postupně pomocí tužky a pravítka spojují s centrálním bodem, který na straně před projekčním plátnem ústí do osmi sluchátek. Výchozím bodem pro audiovizuální instalaci je úvaha o možnosti najít reprezentativní model, popisující subjektivní vnímání jednotlivců a společností jako celku. Diagram je úplný v momentě, kdy se divák pomocí sluchátek spojí s promítanou kresbou. Gesto spojování jednotlivých bodů v kontuře těla s centrálním pomezním bodem, s hranicí mezi viděným a slyšeným, se naplňuje v divákově mysli. Text čtený do sluchátek je vybrán z klasické knihy Karla W. Deutsche Nervy vlády o politickém rozhodování a technologii moci, jakési příručce dokonalého vládnutí.

Zbyněk Baladrán (nar. 1973 v Praze), studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1992-2007 a v letech 1997-2003 navštěvoval ateliér vizuální komunikace Jiřího Davida, ateliér malby Vladimíra Skrepla a ateliér nových médií Veroniky Bromové na pražské AVU. Je jedním ze spoluzakladatelů a kurátorů galerie Display, která byla založena v Praze v r. 2001, v r. 2007 vznikl spojením s Tranzitem.cz Tranzitdisplay, kde Baladrán i nadále dohlíží na výstavní program. Je také spolukurátorem – spolu s Vítem Havránkem (ředitelem tranzit.cz) projektu a výstavy Monument to Transformation, dvouletého výzkumného projektu sociální transformace, který byl letos prezentován v Galerii hl. města Prahy a který bude cestovat do několika dalších měst v Evropě i Americe na konci roku. Baladrán je také členem týmu kurátorů (Alexandria Contemporary Arts Forum, Chamber of Public Secrets a Tranzit.org) pro Manifestu 8, která se bude konat v Murcii ve Španělsku v r. 2010.

Baladrán aktivně vystavuje jak v České republice – Bienále mladých (2005, 2008); Prague Biennale (2007, 2009), Cena Chalupeckého – finalisti (2004, 2005, 2007, 2008), tak v zahraničí – Manifesta 5 (2004), Kunsthaus Basel (2005), Apex Art v New Yorku (2006), Frankfurter Kunstverein (2006), Index Foundation ve Stockholmu (2007), Wiener Secession Display Case ve Vídni (2008). Jeho nedávné sólové výstavy (v r. 2008) zahrnují Time Crunch v castillo/corrales v Paříži, What History Do They Represent? (s Vangelisem Vahosem) v Blow de la Barra v Londýně, a Instruments of Uncertainty v Městském kulturním domě v Českých Budějovicích. Jeho práce můžeme nyní vidět také na 3. Bienále v Moskvě v galerii Solyanka Gallery do 25. října, a v galerie hlavního města prahy v vystavě Karel Tiege / Zbyněk Baladrán: Asymetrická harmonie, do 1. listopadu.