Téměř třetinu titulní strany MfD ze středy 14. října zabírá reprodukce obrazu, který má být nově identifikovaným dílem Leonarda da Vinciho. Krom toho, že jde o „objev“ a „poklad“ a že Leonarda „usvědčil otisk prstu“, se čtenář mnoho fakt nedozví.
Zpráva vychází z článku, který se v pondělí objevil na internetových stránkách odborného týdeníku Antiques Trade Gazette (zde) a který v úterý převzal britský tisk (Guardian, Telegraph). Obraz byl dosud považován za dílo neznámého německého malíře 19. století. Podle profesora Martina Kempa, který je respektovanou autoritou na Leonardovo dílo (profil na stránkách Oxfordské univerzity zde), jde však o dosud neznámý mistrův orginál. Kemp se domnívá, že se jedná o portrét Bianky Sforza, a datuje jej do roku 1496. S touto atribucí pode Antiques Trade Gazette souhlasí i řada italských historiků umění.
Problémem článku v Antiques Trade Gazette je, že nepředkládá mnoho argumentů na podporu prezentovaných závěrů. Hlavním důkazem má být otisk prstu v horní části obrazu odhalený díky detailním digitálním snímkům pořízeným společností Lumiere Technology (společnost mimochodem s leonardovskou atribucí obrazu vyrukovala již loni v červnu – zde). Je prý „velmi blízký“ (anglické „higly comparable“ je ještě o něco vágnější) otisku nalezenému na jiném Leonardově obraze. Určení autorství na základě otisků není zrovna běžná praxe. Přinejmenším v kriminalistice navíc platí, že otisky buď souhlasí, nebo nesouhlasí. Pouhá blízkost není důkazem ničeho.
Článek je matoucí rovněž v tom, že se v úvodu odvolává na autoritu profesora Kempa, se srovnáním otisků však přišel Kanaďan Petr Paul Brio, který je představen pouze jako soudní znalec v oboru umění. Obraz je namalován na pergamenu fixovaném na dřevě. Žádné jiné Leonardovo dílo na tomto materiálu neznáme. Podle Kempa malíř zvolil pargamen proto, že portrét byl původně zamýšlen jako knižní ilustrace. Radiokarbonovou metodou datování bylo stáří pergamenu určeno mezi léta 1440 a 1650.
Jestliže článek v Antiques Trade Gazette je poněkud nepřesný a místy zavádějící, článek v MfD (zde), jehož autorem je Jan Rybář ze zahraniční redakce, je vysloveně manipulativní, bez špetky kritického odstupu. Pasáž týkající se údajného Leonardova otisku Rybář například překládá následovně: „Expertům se totiž podařilo prokázat, že je identický s otiskem na jiném da Vinciho díle uchovávaném ve Vatikánu.“