Tvarově čistá Západočeská galerie

Západočeská galerie v Plzni se rozroste o další objekt. V architektonické soutěži na novou budovu, která proběhla před koncem roku byl vybrán návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Pokud se stavba bude realizovat, půjde o první novostavbu galerijní budovy u nás od vzniku Československa.

Soutěžící měli pouhých šest týdnů na vytvoření návrhu podle specifického a náročného zadání. Objekt má být umístěn na parcele bývalého činžovního domu v ulici U Zvonu, který musel být stržen kvůli statickému poškození při povodních. Měl by se tak stát dominantou východní části městských sadů vzniklých na místě původních hradeb. Součástí zadání byl požadavek na rozsáhlé výstavní prostory pro stálou expozici ze sbírek ZČG, krátkodobé výstavy, depozitář (dle doporučení se neměl kvůli hrozbě záplav nacházet v podzemí), kanceláře, knihovnu, výtvarný ateliér, přednáškový sál a parkoviště. Urbanistickým omezením při naplňování takto složité koncepce byla bezesporu smyčka tramvaje, která celý pozemek obemyká.

Přes náročné požadavky i nedostatek času se shromáždilo 88 návrhů českých i zahraničních ateliérů. Takto atraktivní a u nás vzácné architektonické téma si málokdo nechal ujít. Soutěž byla veřejná i vyzvaná – přímo osloveni byly architekti Ladislav Lábus, Josef Pleskot, Roman Koucký, Jan Štípek a ateliér Projektil Architekti. V devítičlenné porotě zasedali např. ředitel Západočeské galerie Roman Musil, rektor AVU Jiří Kotalík, architekt Martin Rajniš, sochař Stanislav Kolíbal či teoretik Petr Kratochvíl.

Vítězný návrh Kuby a Pilaře je jistě kompaktní a ekonomicky únosnou variantou. Jde o jednoduchý pětihran, do jehož betonového pláště jsou vloženy skleněné tvárnice s led diodami. Ty umožňují částečnou průsvitnost fasády a mohou být využívány jako textová informační plocha. Porota ocenila, že stavba „představuje kvalitní architektonické řešení, které dobře reflektuje dynamiku současné doby a zapadá do daného kontextu. Navržený objekt je koncipován jako pevný, tvarově čistý a jednoduchý kubus […]” Takto by se daly charakterizovat i jiné stavby vítězných architektů, mezi něž patří knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Obchodní dům Omega na náměstí Svobody v Brně nebo „Černá kostka“ Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Tu potkal neblahý osud staveb, jejichž realizaci znemožnila omezenost a nekulturnost politické reprezentace.

O dalších oceněných návrzích (2. místo Lukrécia Lachmanová, Marek Lachman, 3. místo Jaroslav Zima, Milan Bulva, Sabina Mešťanová, Jan Přikryl, Linda Audyová, Lukáš Kutílek) se dá shodně prohlásit, že jde také o „pevné, tvarově čisté a jednoduché kubusy“. Otázka zní, jestli se s takto formulovanými nároky na současnou architekturu spokojíme. Pokud se rozhlédneme po Evropě a nově vzniklých galerijních a muzejních stavbách (Kunsthaus Graz, Kolumba Kolín nad Rýnem, Muzeum Pauly Rego v Cascais, Centrum současného umění v Římě) mohly by vyvstat určité pochyby o aktuálnosti a originalitě takovýchto koncepcí. Dá se spíše hovořit o kvalitním evropském standardu, jenž se dopředu vzdává ambice vzbudit výraznější emoce.

Vítězné a oceněné návrhy v soutěži na budovu ZČG si můžete prohlédnout zde.