Record: Nádrž prázdná, poloha neznámá / Galerie Cella / Opava / 19. 1. – 19. 2. 2010
“……..nádrž prázdná, poloha neznámá“, to jsou snad poslední slova první ženy, která přeletěla Atlantik. Jmenovala se Amelie Earhartová a ztratila se v Tichém oceánu při pokusu obletět svět.
Martin Egert, Milan Kutina a Petr Pavlán, absolventi bývalého Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity, dnes Fakulty umění, studovali v ateliéru intermediálních forem pod vedením Petra Lysáčka. Skupina Record vznikla v roce 2002 ještě během jejich studií. Pobývání v ateliéru u Petra Lysáčka bylo pro směřování budoucích umělců zásadní minimálně ze dvou důvodů. Ateliér intermediálních forem již podle svého názvu stavěl na práci, která se nevázala na jedno konkrétní médium, ale naopak se zaobírala prostorem stojícím mezi jednotlivými médii, tak aby se absolventi dokázali svobodně pohybovat a využívat všechny dostupné výtvarné prostředky podle svých potřeb. Výuka Petra Lysáčka rovněž dbala na podobnou svobodu volby nejrůznějších témat, využívání nejrůznějších zkušeností, na svobodu použití a možností uchopování výseků reality, pohybování se na periferii skutečnosti, která se může lehce zvrtnout v opačný význam. V tvorbě skupiny Record se tak odráží to nejlepší poznání ze studií společně se skupinovým vkladem jako je nadhled, velmi jemná ironie, schopnost reagovat na okolí, schopnost improvizovat, mladá energie a chuť objevovat nové prostory, zaznamenávat, pojmenovávat, reinterpretovata skutečnost a pohybovat se na rozhraní banality, nejasnosti a nepochopitelné divnosti.
Skupina Record se účastnila řady důležitých skupinových výstav mapujících soudobou mladou vizuální tvorbu a řady samostaných výstav např. v Domě umění v Opavě, v Městské galerii Šternberk, v Galerii Václava Špály v Praze atd.
Nádrž prázdná, poloha neznámá je sice název opavské výstavy, ale stejně tak dobře může být metaforickým pojmenováním polohy, která umělce zajímá, která je jím vlastní, kterou si „komplikují“ svůj postoj ke světu. Tato jejich poloha je charakteristická jistotou toho, že další cesta, záměry a cíle se už neuskuteční, je konec, ale také nejistotou způsobu jak z toho ven, pokud nějaké ven vůbec existuje. Není jim co závidět. Je to pozice mnohem komplikovanější, než už dnes tak profláknutý bod nula, možný počátek nového, bod skýtající v sobě naději. Record před námi staví bod nula jako něco standardního či spíše luxusního, protože my nevíme, jestli se k němu vůbec dopracujeme, jsme na tom mnohem hůř, můžeme jen dále hledat, klesat, potápět se a k nule nikdy nedojít. Record nenápadně, podobně jako tento text, přenáší nejistotu svého středobodu i na vnímatele, aby si i oni uvědomili, že takové znesnadnění podmínek, zhoršení výchozího stavu, kdy už jde vlastně jen o to, kdy a jak to zabalit, může na druhé straně vyčistit naše receptory k ostřejšímu vnímání a pohledu na skutečnost.
Spolupráce se skupinou Record v sobě obsahuje množství rizika, nikdy nevíte, co vás čeká, ale to nejhorší je, že to neví ani členové skupiny samotní.
Martin Klimeš
Martin Egert
nar. 12. 9. 1979 v Chomutově
Studium:
1999 – 2005 Ostravská univerzita, KVT, ateliér intermediálních forem
1994 – 1999 Průmyslová škola stavební, Karlovy Vary
Milan Kutina
nar. 24. 2. 1979 v Ústí nad Labem
Studium:
1999 – 2005 Ostravská univerzita, KVT, ateliér intermediálních forem
1993 – 1997 Obchodní akademie, Ústí nad Labem
Petr Pavlán
nar. 28. 5. 1974 v Ostravě
Studium:
1997 – 2000 Ostravská univerzita, KVT, ateliér intermediálních forem
1995 – 1997 SPŠ Propagačního výtvarnictví, Ostrava
1988 – 1993 SPŠ Stavební, Ostrava