Oskar Kokoschka: Moravská Ostrava II. / GVUO / Ostrava / 20. 1. – 21. 3. 2010
Světově nejproslulejším malířem, který kdy Ostravu maloval, byl bezpochyby Oskar Kokoschka. Pohled na Ostravu, dílo Moravská Ostrava II., Kokoschka namaloval při svém pobytu v Ostravě, ve které pobýval v roce 1937 s Oldou Palkovskou na dovolené. Moravská Ostrava II. je mimořádné dílo, které historicky i umělecky do Ostravy patří. Ostravané budou mít příležitost ho ve svém městě spatřit poprvé.
Tento skvost byl do Ostravy dopraven ze švýcarské soukromé sbírky v prosinci loňského roku prostřednictvím firmy specializující se na převoz vzácných uměleckých děl. Zprostředkovatelem této zápůjčky se stala Adolf Loos Apartement and Gallery s.r.o.
Je zjevné, že Galerie výtvarného umění v Ostravě má již význačné jméno v zahraničí. Zapůjčení Moravské Ostravy II. GVUO, potažmo Ostravě, je totiž ryze prestižní záležitostí. V souvislosti s vystavením tohoto obrazu musela GVUO přijmout mimořádné bezpečnostní opatření. Bylo taktéž nutné zajistit patřičné výstavní podmínky (18°C teplota, 55% vlhkost a osvětlení max.120 luxů).
Oskar Kokoschka. Rakouský malíř, grafik, ale i básník, jehož expresionisticky, emotivně laděná díla zná celý svět. Opěvovaný i obávaný. Ve své době se jeho osobitá tvorba, stejně jako tvorba jeho uměleckých souputníků, nesetkala s pochopením veřejnosti. Výstava Kokoschkovy rané práce v roce 1908 způsobila skandál a po několika dalších incidentech byl nucen přestěhovat se do Švýcarska. V roce 1937 se jeho práce objevily na výstavě zvrhlého umění a byly zkonfiskovány nacisty. Mezi umělci se mu ale dostávalo ocenění a dnes je řazen k nejvýznamnějším představitelům expresionismu spolu se jmény jako například Eduard Munch, Vasilij Kandinskij nebo Emil Nolde.
Velkou část jeho celoživotního díla tvoří portréty. V podobiznách lidí zachycoval mnohem více, než bylo na první pohled patrné. Na svých četných cestách se věnoval také „portrétům“ měst. V těchto malbách se často odrážely niterné stavy samotného autora, což je pro expresionistické umění typické. Mezi těmito obrazy můžeme najít také Moravskou Ostravu z roku 1937, a to hned dvakrát.
Oskar Kokoschka a malířské dílo
Oskar Kokoschka patří společně s Egonem Schielem a Gustavem Klimtem k předním rakouským autorům přelomu a začátku dvacátého století. Kokoschka jako výtvarník pozoruhodně působil již od svých uměleckých počátků. Jeho dílo vyvolávalo v řadách puritánské veřejnosti značnou vlnu pobouření. Ve svých portrétech dospěl k osobitému ztvárnění, pro něž se ve světě umění jen těžko hledá paralela.
Malba směřující od realismu k impresionismu končí v jakési vlastní expresivitě posunuté do trýznivé podoby. Podle mnohých teoretiků byl Kokoschkovým předchůdcem Edvard Munch. Tento severský fenomén však s Kokoschkou nesdílel totožné výrazové prostředky, ale především poselství a souvislosti. Vnitřní mihotavý neklid obou umělců se pravidelně promítá v jejich dílech.
Velice zajímavou polohou Kokoschkova díla jsou díla symbolického a alegorického charakteru. Alegorické motivy jsou v Kokoschkově díle reakcí na významné události jeho životního a tvůrčího období.
Postupem času se vyprofiloval v jedinečného autora krajiny a města. První pokusy o ztvárnění tohoto tématu nacházíme již v roce 1910. Krajinářská díla Oskara Kokoschky se vyznačují obdobnými rukopisnými prvky, jako tomu bylo u portrétů. Převládá v nich jeho zvláštní linie, kde výrazně dominuje barevnost. Chaos a současně řád, vůně, práce, světla nad vodní plochou a poklidnost, kterou tato panoramata skýtají, vše jemně se tetelící.
Podstata Kokoschova nazírání na každý jednotlivý městský organismus však spočívá v nalézání vnitřního světa, který je až za pomyslnou hranicí. Světa, který v jeho městských krajinách nevidíte přímo, ale bezpečně víte, že je v obraze přítomen.
Jan Kudrna
Oskar Kokoschka a Čechy
Oskara Kokoschku spojoval s Čechami původ a dočasné pobyty. Jeho děd z otcovy strany se živil jako zlatník v Praze. Oskar Kokoschka se narodil 1. 3. 1886 v Pöchlarnu na Dunaji. Do Čech se dostal poprvé v útlém věku, když se Kokoschkovi odstěhovali do Ústí nad Labem; otec Kokoschka totiž doufal, že se jim tam bude žít snadněji. To se nestalo, a tak se roku 1890 opět vrátili do Vídně.
S Čechami se Kokoschka opět setkával po první světové válce, když se v Praze provdala a usadila jeho sestra, básnířka Berta Patočková-Kokoschková. Do Prahy odjel také na podzim roku 1934. Tehdy ho sem přivedla vyhlídka na možnost portrétovat prezidenta Masaryka.
I on se usadil v Praze, kterou si zamiloval. Maloval ji jako uhranutý zas a zas, především z budovy Křížovnického kláštera na Starém Městě a později z věže domu na Smetanově nábřeží, kde si zařídil ateliér. Tak vytvořil řadu bezmála dvaceti obrazů, jež snad nemá co do rozsahu v moderním malířství obdoby.
V Československu Kokoschka poznal mnoho pozoruhodných osobností. Nejvýznamnější pro něj bylo seznámení s T. G. Masarykem, s nímž ho sblížil zejména obdiv ke Komenskému; proto připojil k prezidentově podobizně z roku 1936 imaginární portrét velkého humanisty.
V Praze se Kokoschka seznámil také s dcerou právníka a milovníka umění K. B. Palkovského, kultivovanou, noblesně prostou Oldou, svou příští ženou. Brzy po tragických mnichovských událostech roku 1938 přiměla právě Olda Kokoschku k odchodu do Anglie, čímž mu zachránila život. Odcházel nerad: „Byl jsem v Praze po celá čtyři léta velmi šťastný, našel jsem tam domov,“ vzpomínal ještě po dvaceti letech.
Jaromír Zemina (výňatek z textu Oskar Kokoschka a Čechy, A2, 1997)
Oskar Kokoschka a Ostrava
Je neméně zajímavé, že druhým Kokoschkovým městem u nás byla jistě Ostrava. V době první republiky sehrávala v české výtvarné kultuře významné postavení. Intenzivní rozkvět a vzmach výtvarného života se inicioval v okolí spolkových institucí (zejména Domu umění) a v blízkosti významných osobností, které svými mezinárodními vazbami přinášely do Ostravy to nejlepší.
V intencích osobního zájmu o výtvarné umění, spojeném s neobyčejným významem ředitele nejvýznamnějšího průmyslového podniku v kraji Oskara Federera se otevíraly obzory evropské kultury v Ostravě. Oskar Federer měl možnost přímo v Londýně, Paříži, Berlíně, Vídni a v dalších světových centrech poznat a získat evropské umění té nejvyšší kvality. Sám několik Kokoschových děl vlastnil. Druhou velmi zásadní postavou, a možná ve vztahu k malíři ještě významnější, byl inženýr Ladislav Jerie, generální ředitel Ferdinandovy severní dráhy. V jeho významné sbírce se nacházelo několik Kokoschových obrazů.
V Moravské Ostravě, kde byli Olda Palkovská a Oskar Kokoschka v roce 1937 na dovolené u Oldiných prarodičů, namaloval Kokoschka dva pohledy na město. Z vyvýšeného stanoviště shlížel přes zahradní idylku na závody uhelného a ocelářského průmyslu ve městě.
Jiří Jůza
artalkweb.wordpress.com 