Karina Kottová přináší zajímavý pohled na výstavu Tomáše Pilaře v Galerii Pavilon. Její příspěvek není ani tak recenzí jako spíše směsicí postřehů a citací, které přibližují atmosféru Pilařových obrazů i vernisáže v alternativním prostoru galerie.
Tomáš Pilař: „Je to tou dekadentností ve mně, že v určitých chvílích smrt cítím jako možnost, a to mě pak posílí. Rozumíš?“
Vasil Artamonov: „Myslím, že ano. U těch obrazů jde o tenhle moment, nebo je to jen takové připomenutí?“
Tomáš Pilař: „Myslíš, jak se to vešlo do obrazů? No, to nevím. To se mi těžko posuzuje. Byl bych rád, kdyby tam něco bylo, protože když jsem měl před sebou toho ptáčka, bylo to cítit. Šlo o to, že byl čerstvě ulovený kočkou, a byl tedy krátce v tomto stavu. A mě zajímal ten zlomek, ta chvíle…“
Tomáš Pilař vidí mrtvého ptáka. Přemýšlí o smrti a o okamžiku. Přemýšlí o Pasolinim. Paralely a symbolika… třídní rozdíly u ptáků… orli sežerou vrabce, kteří se naučili křesťanské lásce. Dravci a vrabci. Přemýšlí o kočce. Kočku mu přejelo auto. Kočka zakousla ptáčka. Dravci a ptáci. Výstava v Pavilonu.
Vasil Artamonov jede na vernisáž metrem. Pod metro skočí člověk. Teatrální sebevražda, čtyřicet pět minut slávy a o čtyřicet pět minut delší cesta Prahou. Kurátor přijíždí na zahájení o čtyřicet pět minut později.
V Praze prší. Zmrzlé kusy sněhu padají na auta a lidem na hlavy. V Praze je zákaz vycházení. Pár tvrdošíjných milovníků umění se tetelí na vernisáži a popíjí svařené víno připravené pro mnohem větší množství osob.
Červené víno je vylité na podlaze. Zahází se kusem mokrého sněhu. Špinavá rudá prosvítá sněhem. Sníh setře vysoká černá pánská bota.
Galerie se zamyká, jde se do Mlýna. Noční Kampa je ještě zasněžená a posetá padlou armádou odhozených vánočních stromků.
Karina Kottová
Tomáš Pilař: Dravci a ptáci / Kurátor: Vasil Artamonov / Galerie Pavilon – vstup na výstavu je možný skrze přilehlý obchod Fokus Optik / Praha / 19. 1. – 12. 2. 2010
artalkweb.wordpress.com 
Pingback: Tomáš Pilař / Dravci a ptáci | Pavilon