Čtyři roky prázdnin / Galerie 4 / Cheb / 2. 4. – 28. 4. 2010
Vystavující:
Michaela Brachtlová:
narozena: 1970
studia: 1984-1988 Střední průmyslová škola grafická, Praha
1990-1996 FAMU, Katedra fotografie, Praha
1997-2000 doktorské studium na FAMU
Nottingham Trent University (VB)
Middlesex University, Londýn (VB)
UCLA (USA)
Anna Lara Feldeková:
narozena: 1976
studia: 2003 – magisterské studium fotografie na FAMU
Jako fotografka a publicistka spolupracuje s časopisy
V Čechách i na Slovensku (Život, Domino forum, Sme, Miau, Marianne, Instinkt)
a s knižním nakladatelstvím Columbus a Metafora.
Věnuje se hlavně fotografii aktu a portrétu.
Barbora Gerny-Vojtěchová:
narozena: 1970
studia: 1988 – 1992 – Studium na Pražské fotografické škole
1994 – 2000 – Studium na Akademii múzických umění – FAMU v Praze
1996 – Ukončení bakalářského studia – titul „Bakalář“ a stipendium italské vlády
1999 – Stáž na Vysoké Škole Umělecko – Průmyslové, ateliér intermediální tvorby
prof. Matasové, ukončená závěrečnými klausurními pracemi
2000 – ukončení studia na Akademii múzických umění FAMU, obor Fotografie
získání titulu „Magister of Arts“
Pavla Kocourková:
narozena: 1973
studia: 1987-1991 – SPŠ grafická obor užitá fotografie
1991 – Institut tvůrčí fotografie
1992-1998 – katedra fotografie FAMU
od roku 1999 – fotografka na volné noze
2002 -2004 pedagogické působení na Michael SSŠ reklamní tvorby v Praze.
Od 2009 pedagogické působení na SSUPŠ v Plzni
Lucie Škvorová:
narozena: 1976
studia: 2003 International Center of Photography, (ICP); Semestrální kurz– Alternativní fotografické techniky, New York
1999 – 2003 Magistr umění; Akademie múzických umění, Filmová fakulta, (FAMU) Katedra fotografie, Praha
1998 Studijní pobyt; fotografická studia; Sarasota; New York
1993 – 1997 Bakalář umění; Slezská univerzita, Filozoficko- přírodovědecká fakulta,Institut tvůrčí fotografie, (ITF), Opava
1990 – 1993 Střední odborné učiliště, (SOU); obor fotografie, Praha
Popis:
Dostal jsem zvláštní úkol. Mám napsat úvodní text k výstavě pěti fotografek, absolventek pražské FAMU, které jsou v současnosti na mateřské dovolené nebo možná právě rodí. Moje osobní zkušenosti jsou velmi odlišné od současného způsobu života těchto žen, které podle všeho balancují na úzké, ale pevné hranici mezi chutí k profesní seberealizaci a starostí o základní zajištění rodiny, popřípadě na hranici mezi (zdravou) skepsí a vybuzenou aktivitou či mezi frustrací a naplněním. Z jejich vlastních výpovědí je patrné, že se ocitají v jakési mezifázi návratu do před-symbolického stavu světa a komunikace, kam provázejí své děti, jejichž specifická subjektivita se teprve rodí. Proto se mnohdy konfrontují s „abjektivními“ jevy, což jsou fenomény, které předcházejí racionální či symbolický řád dospělého světa. Jedná se mnohdy o jakési propady do beztvarosti skvrn, o ataky znechucení, o narušení čitelné distance mezi subjektem a objektem. Lingvistka a psychoanalytička Julia Kristeva předpokládá, že objektivní stav předchází konvenční řád a je jakýmsi chaosem či prorůstáním lidského a animálního či přírodního a kulturního elementu, neplatí v něm jasná pravidla, jedná se o jakousi původní nestrukturovanou matérii světa. Vazba a oddělování dítěte a matky je podle psychoanalytiků jedním z hlavních příkladů povstávání symbolického řádu z objektivní nerozlišenosti. V tomto procesu se neangažuje samozřejmě pouze dítě, ale stejnou měrou i matka (někdy snad i otec), která respektuje přirozený vývoj potomka, jehož propojení s matkou nekončí porodem. Řada fotografií našich autorek reflektuje tuto situaci – jakýsi regres k méně strukturovaným či chaotickým formám, které mohou vyznívat i odpudivě či znepokojivě pro svůj taktilní potenciál (často nejde o distancované vizuální jevy, ale o nepříjemně blízké relikty hmatu – otisky rukou, fleky na bryndáčku, špína za nehty atd.). Stejně tak reflexe „nekanonických“ deformací těhotného těla či pohled do nezkrášlené intimity může být nepříjemný a nevím, jestli jen pro mužského diváka. Tato abjektivní povaha mateřské „dovolené“ je základním vkladem sledovaných fotografických děl. Objevuje se zde výrazný kontrast s konstrukcí mateřství a rodinné idyly v masových médiích, kde se vyskytují pořád dokola úsměvy, objetí, vůně, měkkost a jiné obrazy štěstí a bezpečí. Fotografie našich autorek ukazují pohled za tuto iluzivní oponu, pod kterou se skrývá všechno jiné, jen ne bezproblémová líbivost. Na výstavě jsou zastoupeny fotografie Pavly Kocourkové, Barbory Gerny – Vojtěchové, Michaely Zeinerové Brachtlové, Anny Lara Feldekové a Lucie Škvorové. Těšíme se na zážitky z prázdnin…
Václav Hájek