TZ: Karel Zlín

Karel Zlín: Retrospektiva / AJG: Hluboká nad Vltavou / 1. 5. – 5. 9. 2010

V termínu od 1. 5. – 5. 9. 2010, připravila Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou velkou monografickou výstavu významného českého umělce Karla Zlína (Machálka), žijícího od roku 1976 trvale ve Francii. Pseudonym Zlín začal používat již v roce 1954, kdy měl obavy, že název jeho rodného města, přejmenovaného na Gottwaldov, zmizí v zapomnění. Po svém příchodu do Paříže, začal příjmení Zlín používat trvale. Obrazy, kresby, plastiky, asambláže, plakáty a návrhy knižních obálek jsou instalovány v Hlavním sále Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Spolupráci na tomto náročném projektu mají také Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Galerie výtvarného umění v Chebu, kde proběhnou reprízy této výstavy (23.11. 2010 – Zlín; 24. 2. 2011 – Cheb).

Karel Zlín se narodil 23. července 1937 ve Zlíně. V letech 1953 – 1956 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a pak pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze (1957 – 1963, ateliér malby prof. Vlastimil Rada Karel Souček, sochařství – Karel Hladík). V průběhu šedesátých let vstoupil na českou scénu nejenom jako výtvarník, ale i jako literát (v roce 1969 vyšla jeho první sbírka básní Hledán, v nakladatelství Růže v Č. Budějovicích). V roce 1967 poprvé navštívil Paříž, o rok později pobýval v Římě a Florencii (tyto cesty do určité míry ovlivnily jeho další výtvarné směřování). V letech 1968 – 1976 vytvořil několik desítek filmových plakátů, zabýval se knižní ilustrací. 1. července 1976 odjel na studijní pobyt do Francie. Zde dostal nabídku k samostatné výstavě v lyonské Galerii Le Lutrin Paula Gauzita. Když mu česká ambasáda, ještě před uskutečněním výstavy, odmítla prodloužit pobyt, požádal o azyl. Od roku 1978 pracoval v pařížském ateliéru v ulici Rue de Louvre a spolupracoval s uměleckou slévárnou Coubertinovy nadace v Sain-Rémy-lés-Chevreuse. V roce 1981 získal francouzské občanství. V letech 1992-1995, ve funkčním období presidenta Francoise Mitteranda, realizoval na zakázku francouzského ministerstva kultury a prezidentské kanceláře, monumentální sochařská díla – Sluneční bárku (pro park zámku Rambouillet) a Antropomorfní architekturu. Prozatím uskutečnil deset samostatných výstav (např. Špálova galerie v Praze, 1967; Villa Medici, Řím (Itálie) 1977; Galerie André Girard, Paříž, 2002; Galerie Orenda, Paříž, 2009; apod.), zúčastňuje se kolektivních přehlídek současného umění (hlavně v zahraničí, Francie, Itálie). V České republice vystavoval naposled v roce 2008, kdy proběhla v kině Světozor (Praha) výstava jeho filmových plakátů. Je také autorem rozsáhlého literárního díla (například Hledán, 1969; Dům druhých, 1979; Poesie, 1996; V kraji Oxymoronu, 2003; V očích Gorgony, 2007; Komety siný svit, 2008; Nedaleko pyramid, 2009 apod.).

Ve své „pražské“ výtvarné periodě vyšel Karel Zlín z české školy strukturálního informelu. Zároveň vznikaly i manýristické figurální kresby na téma fantaskních alegorií. V duchu nové figurace používal koncem 60. let fotoplátna, v kompozici se objevuje ženský akt (předlohou byly vlastní autorovy fotografie). V roce 1970 se zúčastnil Mezinárodního malířského symposia v Roudnici nad Labem. V 1. polovině 70. let vznikaly konceptuální obrazové skříňky – strukturní, ale realistická iluzivní malba, s kovovými kryty a segmenty, připomínající měřící přístroje (duch kultu manýristických kuriozit). Ve schématičtější podobě těchto „skříněk“ pokračoval i za svého pobytu v Paříži. Zde postupně vzniká řada portrétů i alegoricko-symbolických figurálních kompozic, situovaných buď do prostředí malířova ateliéru nebo pařížské scenérie. Tradice metafyzické malby se spojuje s aktualizací radikálního realismu. Mnohé obrazové realizace navazují na Zlínovu tvorbu šedesátých let (skeletové architektury), ovšem v lapidárnější podobě. Kosmologické vize, Antropomorfizace přírody, jsou další větší soubory obrazových a kresebných realizací, které se blíží abstraktnější podobě ztvárnění přírodních procesů. Časté jsou symbolicko-mytologické scény, evokující určité situace dnešní doby. Prioritou jsou ale vždy estetizující znaky výtvarného projevu. Mnohotvárnou pluralitu autorovy tvorby doplňují četné asambláže, vytvořené z přírodních elementů. Většinu Zlínových realizací spojuje geometrizace prostoru, s důrazem kladeným na barevné zpracování plochy a vnitřní obsah.

Souborná výstava Karla Zlína je významným kulturním počinem, který představí umělce, jenž patří do generace autorů, objevujících se na české výtvarné scéně v průběhu šedesátých let 20. století (k autorovým souputníkům patřili například Zdeněk Beran, Jan Koblasa, Jiří Valenta, Antonín Málek apod.). Karel Zlín svou tvorbou, která má osobitý a nezaměnitelný charakter již od samotného začátku, se představuje české veřejnosti v takovém rozsahu vůbec poprvé. Objeví se zde jeho malířská, kresebná a grafická tvorba, plastika (menší formát), návrhy filmových plakátů (asi 40 ks). Nepřehlédnutelnou součástí této výstavy bude i připomenutí jeho literární činnosti – knihy poezie, spojené s autorskými ilustracemi.

Umělecké artefakty budou zapůjčeny v převážné míře od autora a doplněny ze sbírek několika státních galerií (Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou) a soukromých sběratelů.

K této výstavě, která představí v komplexní ucelenosti dosavadní tvorbu Karla Zlína, je vydána obsáhlá monografie (nakladatelství Gallery) v rozsahu 312 stran. V jednotlivých kapitolách (vymezení tématických okruhů) je po textové i obrazové stránce představena autorova tvorba. Kromě zpracování a prezentace výtvarné činnosti, je zde adekvátní část věnována také Zlínově práci literární (spolupráce s Mgr. Radimem Kopáčem). Kurátorem výstavy a autorem katalogu (text, výběr reprodukcí) je Mgr. Vlastimil Tetiva (AJG Hluboká nad Vltavou).

Literární činnost textově zpracoval Mgr. Radim Kopáč.

Mgr. Vlastimil T e t i v a