Zelená úsporám a nevkusu aneb brněnský funkcionalistický Disneyland

Žlutá, okr, meruňková, lososová, modrá, zelená, oranžová, tyrkys. Brněnským ulicím nudná šeď rozhodně nehrozí. Wiesner, Kumpošt, Eisler, Kuba, Dvořák. Stavby meziválečných architektů jsou nyní veselé a barevné! Plast, polystyren a sádrokarton vítězí nad opaxitem, travertinem, omítkou a dřevem. Ministerstvo životního prostředí díky dotacím operačního programu EU na „zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov“ umožňuje operativní devastaci meziválečných nájemních domů. Ty jsou totiž v tomto směru nejzranitelnější. V mnoha případech jim zcela chybí památková ochrana.

Ulice Mášova v Brně tvořena meziválečnými nájemními domy

Zápis významných meziválečných staveb do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek v dnešní době není žádnou samozřejmostí. Na rozdíl od starších historických epoch, kdy se hodnota stavby znásobuje bez ohledu na její kvalitu, je funkcionalismus pro památkáře stále málo časově vzdálený. Jednodušší je tak zapsat jako památku těžko rozpoznatelné torzo smírčího kamene u lesní cesty kdesi na Vysočině, jehož stáří se dá počítat na staletí, než nájemní dům v centru Brna z 30. let 20. století od významného stavitele s řadou dochovaných interiérových a exteriérových prvků. Původní opaxitové obklady, okenní rámy, dveře, kliky či zábradlí dokládající vysokou kvalitu provedení i návrhu tak často končí na smetišti. Důvodem je mimo jiné množství vlastníků takového objektu dnes často rozprodaného na jednotlivé byty. To znesnadňuje prohlášení památkou a odrazuje Národní památkový ústav od jakéhokoliv kroku. Památky se tak neprohlašují na základě jejich výjimečnosti, ale na základě množství vlastníků objektu (přitom číslo musí být co nejnižší) a co nejmenší pravděpodobnosti problematického řízení.

Nájemní domy od Václava Dvořáka z roku 1935 na ulici Tučkova v Brně

Do nedávné doby v tomto nedořešeném bodě památkové ochrany nebyl až takový problém. Celkových rekonstrukcí takovýchto objektů příliš nepřibývalo a zajímavých staveb zasluhujících památkovou ochranu bylo stále mnoho. Díky možnosti čerpání dotace z EU na zateplení venkovní fasády a výměnu plastových oken však rychle ubývají. Vidina úspory energie a výše dotace zmobilizovala řadu vlastníků objektů či družstev k rychlé akci. Některé domy se tak ani nestihnou prohlásit za památku – ve lhůtě, kdy má návrh schválit komise příslušného odborného pracoviště NPÚ a zaslat na Ministerstvo kultury se dům změní k nepoznání. Problémem je i chybějící metodika NPÚ a nejednotný postup při rekonstrukcích meziválečných staveb. Její vznik se sice plánuje, možná že ale do té doby již nebude co chránit.

Nájemní domy od stavitelů Kuby a Dvořáka na ulici Bayerova z roku 1933

Meziváleční stavitelé byli schopni postavit pětipatrový nájemní dům v centru Brna během tří měsíců. Stavba vznikla většinou na náklady stavitele a nabízela se k prodeji po dokončení i s nájemníky. Čím kvalitnější byl architektonický návrh a provedení detailů v bytech a společných prostorách, tím jednodušší bylo dům prodat.

To co chybí dnešním rekonstrukcím fasád je právě tento cit pro detail a kvalita provedení. Při takto důsledné izolaci staveb pak často dochází  k plesnivění okenních ostění, nemluvě o estetických hodnotách neforemných plastových okenních rámů a opevněných fasád křiklavých barev. Nad elegancí forem však dnes jednoznačně vítězí ekonomické hledisko a touha obyvatel bytů po absolutním pohodlí.

Rekonstrukce průčelí domu na Mášově ulici v Brně

Detail nové fasády meziválečného domu, Mášova ulice v Brně

Nájemní domy od stavitelů Kuby a Dvořáka na Kotlářské ulici v Brně

Původní stav nájemních domů od stavitele Dvořáka z r. 1940 na Koltářské ulici č. 34-50