Zelená úsporám a nevkusu aneb brněnský funkcionalistický Disneyland

Žlutá, okr, meruňková, lososová, modrá, zelená, oranžová, tyrkys. Brněnským ulicím nudná šeď rozhodně nehrozí. Wiesner, Kumpošt, Eisler, Kuba, Dvořák. Stavby meziválečných architektů jsou nyní veselé a barevné! Plast, polystyren a sádrokarton vítězí nad opaxitem, travertinem, omítkou a dřevem. Ministerstvo životního prostředí díky dotacím operačního programu EU na „zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov“ umožňuje operativní devastaci meziválečných nájemních domů. Ty jsou totiž v tomto směru nejzranitelnější. V mnoha případech jim zcela chybí památková ochrana.

Ulice Mášova v Brně tvořena meziválečnými nájemními domy

Zápis významných meziválečných staveb do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek v dnešní době není žádnou samozřejmostí. Na rozdíl od starších historických epoch, kdy se hodnota stavby znásobuje bez ohledu na její kvalitu, je funkcionalismus pro památkáře stále málo časově vzdálený. Jednodušší je tak zapsat jako památku těžko rozpoznatelné torzo smírčího kamene u lesní cesty kdesi na Vysočině, jehož stáří se dá počítat na staletí, než nájemní dům v centru Brna z 30. let 20. století od významného stavitele s řadou dochovaných interiérových a exteriérových prvků. Původní opaxitové obklady, okenní rámy, dveře, kliky či zábradlí dokládající vysokou kvalitu provedení i návrhu tak často končí na smetišti. Důvodem je mimo jiné množství vlastníků takového objektu dnes často rozprodaného na jednotlivé byty. To znesnadňuje prohlášení památkou a odrazuje Národní památkový ústav od jakéhokoliv kroku. Památky se tak neprohlašují na základě jejich výjimečnosti, ale na základě množství vlastníků objektu (přitom číslo musí být co nejnižší) a co nejmenší pravděpodobnosti problematického řízení.


Nájemní domy od Václava Dvořáka z roku 1935 na ulici Tučkova v Brně

Do nedávné doby v tomto nedořešeném bodě památkové ochrany nebyl až takový problém. Celkových rekonstrukcí takovýchto objektů příliš nepřibývalo a zajímavých staveb zasluhujících památkovou ochranu bylo stále mnoho. Díky možnosti čerpání dotace z EU na zateplení venkovní fasády a výměnu plastových oken však rychle ubývají. Vidina úspory energie a výše dotace zmobilizovala řadu vlastníků objektů či družstev k rychlé akci. Některé domy se tak ani nestihnou prohlásit za památku – ve lhůtě, kdy má návrh schválit komise příslušného odborného pracoviště NPÚ a zaslat na Ministerstvo kultury se dům změní k nepoznání. Problémem je i chybějící metodika NPÚ a nejednotný postup při rekonstrukcích meziválečných staveb. Její vznik se sice plánuje, možná že ale do té doby již nebude co chránit.


Nájemní domy od stavitelů Kuby a Dvořáka na ulici Bayerova z roku 1933

Meziváleční stavitelé byli schopni postavit pětipatrový nájemní dům v centru Brna během tří měsíců. Stavba vznikla většinou na náklady stavitele a nabízela se k prodeji po dokončení i s nájemníky. Čím kvalitnější byl architektonický návrh a provedení detailů v bytech a společných prostorách, tím jednodušší bylo dům prodat.

To co chybí dnešním rekonstrukcím fasád je právě tento cit pro detail a kvalita provedení. Při takto důsledné izolaci staveb pak často dochází  k plesnivění okenních ostění, nemluvě o estetických hodnotách neforemných plastových okenních rámů a opevněných fasád křiklavých barev. Nad elegancí forem však dnes jednoznačně vítězí ekonomické hledisko a touha obyvatel bytů po absolutním pohodlí.

Rekonstrukce průčelí domu na Mášově ulici v Brně

Detail nové fasády meziválečného domu, Mášova ulice v Brně

Nájemní domy od stavitelů Kuby a Dvořáka na Kotlářské ulici v Brně

Původní stav nájemních domů od stavitele Dvořáka z r. 1940 na Koltářské ulici č. 34-50

4 thoughts on “Zelená úsporám a nevkusu aneb brněnský funkcionalistický Disneyland

  1. autor má pravdu, s jedinou výjimkou. na kurvení architektonicky cenných i bezcenných domů se podílí v první řadě investoři, v druhé řadě realizační firmy a projektanti. není nabídka ani poptávka po kvalitě. lidi si neuvědomujou hodnotu kvalitnho baráku a tak to bastlí o 106. zelená úsporám v tom hraje roli jen takovou, že mírně urychluje nezvratný proces. ale přímou zásluhu na tomto kurvení nemá, neboť není a nemůže být příčinou. speciálně pak u ulice mášova, kde snad všechny či většina těch odporných fasád byla naflákána před zelenou úsporám. konstrukčně, architektonicky a ve finálne i vizuálně to jsou shity způsobilé vyhrát cenu bestiae triumfans. fakt bleju.

  2. Dotace na zateplení spíše otevírají možnost k levnější rekonstrukci často zanedbaných domů. Problémem je však chybějící soudnost majitelů, potažmo i realizujících firem a také architektů. Suplovat ji můžeme dohledem památkářů, ale jak vidíme ve skutečnosti, vede to ke stejným excesům. Aby se k těmto domům lidé začali chovat tak, jak si zaslouží, musí dospět k tomu, že jsou pro ně jakkoliv cenné (architektonicky, esteticky, …). Ve společnosti, kde chybí úcta k hodnotám, to však půjde pomalu. Volat po trestající ruce (památkářům) povede jen k vytvoření sporu dvou nátlakových skupin. Chybějícím článkem je naopak popularizační práce architektů resp. historiků architektury. Oni musí veřejnost, nyní nevědomou, osvítit.

  3. proberte se podivejte se na posledni obrazek a posudte ktery z tech dvou domu je hezci a kdyz je rec o pestrych barvach tak je videt ze autor je maximalne milovnikem komunisticke sedi

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s