Luxferový luxus / Trmalova vila / Praha / 28. 5. – 7. 8. 2010
Výstava bude celostátním výběrem Slavných vil ze všech regionů a ukáže proměny vilové architektury let sedmdesátých. Sedmdesátá léta nebyla v architektuře dobou nejtemnější normalizace, jak se dnes poněkud povrchně prezentuje. Musíme si uvědomit, že spoustu projektů bylo navrženo v ještě slibných letech 1968, 1969 a 1970 a realizace projektů, stejně jako samotná výstavba, trvala mnohonásobně déle než dnes. O to více to platí u staveb individuálního bydlení, které musely být z drtivé většiny případů stavěny vlastní silou. Často tak docházelo k rasantním škrtům v projektech a k jejich úpravám. Výstava se záměrně nejmenuje individuální, ale nekolektivní, neboť tím představuje drtivou menšinu projektů určených k bydlení, které byly jiné, než kolektivní – masový imperativ doby.
Během výstavy bude deinstalována stálá expozice Bydlení 1900-2000 a Trmalova vila se promění v obydlí sedmdesátých let. Hlavním lákadlem sezónní expozice bude vybavený obývací pokoj nábytkem a předměty denního užívání této doby. „Úskalím ukázkových pokojů je vždycky určitá schematičnost a drobné časové nepřesnosti – setkávají se předměty, které se jinde než v muzejním prostředí nesetkaly a vždycky jde o stylizaci a inscenaci. Ale snažili jsme se předměty vybrat tak, aby dobový život alespoň náznakem ilustrovaly,“ dodává kurátor výstavy Ladislav Zikmund-Lender. Průřez individuálním bydlením spolu s historickým a teoretickým úvodem o genezi vily a její ideologizaci v dobách reálného socialismu představí doplňující panely.
K výstavě byl sestaven i krátký dokument představující filmové záběry z dobových interiérů 70. let, který bude v prostorách výstavy návštěvníkům promítán.
____________________________________
Doprovodné programy:
12. 6. 2010 v rámci Pražské muzejní noci
21.30 Vetřelci a volavky: promítání dokumentu a přednáška
Pavel Karous
„Monumentální sochařství“ procházelo v období Normalizace po velkém experimentálním kvasu 60. let tvůrčí stagnací. Na druhou stranu snad nikdy v dějinách našeho státu nebylo pořádáno tolik sochařských soutěží, nebylo tolik objednávek společenského charakteru.
Obrovské množství zakázek zajišťoval zákon, který ukládal, aby každá státní stavba (drtivá většina všech stavebních projektů) dala 1 až 4% z celkového rozpočtu na „výzdobu“. Toto „čtyřprocentní umění“ pak tvořilo estetické dominanty ve veřejném prostoru kolem vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov.
Současné brutální zacházení i nevšímavost k těmto plastikám, přimělo náš kolektiv k jejich systematické dokumentaci a popularizaci. Doufáme tak, že pomůžeme změnit vztah veřejnosti k těmto ohroženým kulturním památkám.
13. 6. 2010 14.00 Workshop pro děti a mládež 10-15 let: Těžkej úlet! Inovace, design a bydlení napříč 20. stoletím
24. 6. 2010 17.00 Sculpture park Kraví hora – projekt mapování veřejné plastiky 70. let
Markéta Žáčková představí výsledky několikaletého dokumentárního projektu mapování plastiky ve veřejném prostoru 70. let s bohatým obrazovým materiálem.