TZ: Gilles Plazy

Gilles Plazy: Women / Galerie 4 / Cheb /28. 5. – 26. 6. 2010

Gilles Plazy žije a pracuje v Paříži a v departementu Finistère, v Bretani.

Fotografie: Fotografii se věnuje od roku 1990. Nejdříve analogové poté digitální. Fotografii považuje spíše jako hru představivosti s realitou než jako realistické umění. Přesto pracuje jako ilustrátor děl vlastních, či cizích. Fotografoval spisovatele pro agenturu Opale (Paris). Poslední samostatná výstava: Soukromá projekce – Galerie Claude Samuel, Paris 2007. Je členem fotografického spolku La Veduta – Quimperlé.

Literatura: Od roku 1970 vydal padesátku děl, mezi kterými romány, novely, básně (L’Amande intérieure, La part commune, 2008) biografie (Eugène Ionesco, Gustave Courbet, Marlene Dietrich), studie zasvěcené různým umělcům (Cézanne, Van Gogh, Matisse, le Douanier Rousseau, Fra Angelico, Chagall) a spisovatelům (Julien Gracq, Henry Miller, Réne Char), Historie umění v obrazech (L´histoire de l´art en images, Adam Biro, 1999), Příhody velkých impresionistů (L´aventures des grands impressionnistes, Pygmalion, 2003), Picasso (Folio/Biographie, 2003).

Malba: Malířství se věnuje od roku 1971. Účastnil se několika skupinových či samostatných výstav. Pohybuje se mezi volnou abstrakcí a abstrakcí geometrickou až do roku 1992, kdy s malbou na čas přestává. V roce 2002 se na pole malířství vrací se svou volnou abstrakcí s odkazem na Bram van Veldeho, Robert Motherwella, Cy Twomblyho…

____________________________________

WOMEN

„Téma velice široké, které je, mezi ideálem a realitou, obsaženo v literatuře, malířství i fotografii. Ve všech třech uměleckých disciplínách, kterým se věnuji.

Pro Galerii 4 jsem vytvořil výstavu založenou na souboru fotografií, který se zaobírá ženami ; ze strany jedné fotografie soch z muzeí , ze strany druhé fotografie z filmů z internetu.

Na jedné straně nahotinky z mramoru, jejichž smyslnost akademik špatně skryl. Na straně druhé levná digitální pornografie a její veliká mašinerie pro mužské potěšení, čímž ztrácí ženská křehkost a jemnost. Vše však záleží na úhlu pohledu pod kterým se dívame na jedno či druhé.

V malbě nezobrazuji ženy reálné či vymyšlené, raději se soustřeďuji na umění abstraktní. Na papír či plátno rád umisťuji místo kreseb a maleb slova rituálně invokující : women – ženy, mnohdy doprovázené dalšímy. Neboť slovo může být stejně silné jako obraz. A s tímto zaujetím spojuji malbu, kresbu a písmo.

Mým původním zaměřením bylo psaní. Psaní poesie. Proto pro mne bylo v tomto tématu nezbytné spojení těchto vyjádření : fotografie, malba a poesie.”

Gilles Plazy