Zvenku uvnitř. Zevnitř ven. Do Německa, Švýcarska a Francie

VitraHaus ve Weil am Rhein od ateliéru Herzog & de Meuron

Co je dům? Dětská kresba napoví, stačí několik jednoduchých čar. Plochá kresba domu s dvěma velkými okny, dveřmi a kouřícím komínem. A také (i když ne nutně) se stromem za plotem a sluníčkem na nebi. Někteří architekti se této představy drží, a přece jsou schopni navrhovat zcela současné budovy přitahující značnou pozornost.

Představím kvalitu, která snad omluví zpoždění tohoto textu. Stavba VitraHaus ve Weil am Rhein od ateliéru Herzog & de Meuron byla otevřena letos v zimě a stala se hitem většiny architektonických časopisů a webů. Ovšem je třeba dodat, že u pánů Herzoga a de Meurona se taková publicita čekala, čeká a čekat bude. Je patrné, že švýcarští architekti se popsané dětské představě nevzpouzí. Abstrahují představu domu, natáhnou a naskládají přes sebe.

Důkaz je předmětem tohoto článku. Poučený čtenář také ví, že VitraHaus není prvním případem architektonického zpracování této prvotní představy domu.  Dokonce ještě více než na VitraHaus by mnohá předchozí slova pasovala na rodinný dům ve francouzském Leymen z roku 1997. Nová prezentační budova na hranicích Německa, Švýcarska a Francie (je dobré si uvědomit, že slouží jak k představení výrobků firmy, tak k prezentaci firmy jako takové) je v podstatě skladbou několika takových celků.

Černý beton působí těžce a vzezření domu neuspořádaně. Kombinace se dřevem v přízemí celek zjemňuje. Kvalitu interiéru dává tušit už decentní vstup v otevřeném dvoře. Jakkoli je stavba působivá z exteriéru, hlavní přednosti jsou uvnitř. VitraHaus může budit zdání, že jako „showroom“ není ideální, neboť skladba prostorů nemůže být přehledná, alespoň podle toho jak je návštěvníkem čtena zvenku. Mikádo z archetypů domu evokuje labyrint, ale klubko nití potřeba není. Nejlepší odpověď nabízí procházení prostoru samotného. Od výhledu k průhledu a zpět; a zhruba za dvě hodiny procházení si návštěvník s radostí uvědomí, že viděl vše a hlavně, že přece vůbec nebloudil. A to si ještě jeden mohl odpočívat v nábytku od Eamesových. Tmavý exteriér je opakem prosvětleného a přívětivého interiéru. Obecně, dojmy jsou především díky pestrosti světla a prostoru v různých úrovních budovy bohaté a příjemné.

Současné architektuře bývá někdy vytýkáno, že její hlavní předností je schopnost dobře vypadat na fotkách v časopisech a na webu. Někteří evidentně umí víc. Fotky VitraHausu jsou působivé, ovšem tím to nekončí. Interiér je oslavou možností využití a působení světla v rozlehlém i malém prostoru. Z fotek lze tušit kouzlo budovy, ale šarm je možno naplno ocenit až na místě. A jak vyplývá z předchozího, naplňuje i požadavek výstavního prostoru.

Je docela překvapivé, že Vitra oslovila své blízké sousedy – Herzog & de Meuron sídlí v Basileji a bez přehánění (a hranic) je Weil am Rhein předměstí Basileje – až nyní. Vitra je známa tím, že světu kvalitního designu přispívá nejen nábytkem, ale také architekturou. Její sídlo a zázemí ve Weil am Rhein je přehlídkou staveb architektonických hvězd už od roku 1981, kdy jako první byl přizván Nicholas Grimshaw. Následovali další – Frank Gehry, Zaha Hadid, Álvaro Siza, Tadao Ando a brzy také SANAA. Poslední příspěvek Herzoga & de Meurona má zásadní výhodu v tom, že je to jediná stavba, ze které je vidět na všechny ostatní.

Je to povedená stavba. Vím to já, teď to tuší i čtenář a ví to i Jacques Herzog, který při slavnostním otevření litoval: „Normálně jsem rád, že je hodně sněhu, protože se tak schová všechna ošklivost. Ovšem tady schovává krásu.“¨

Více fotografií ZDE.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s