TZ: Lukáš Jasanský, Martin Polák

Lukáš Jasanský, Martin Polák / Galerie města Blanska / Blansko /4. 9. – 3. 10. 2010

Lukáš Jasanský

* 1965 v Praze

Martin Polák

* 1966 v Praze

Oba vystudovali fotografii na FAMU (Praha).

2009 laureáti Ceny od Adrieny Šimotové

Žijí a pracují v Praze

Samostatné výstavy (výběr):

2009 Jan Merta, Wannieck Gallery, Brno

2005 Z Petrohradu, Městské muzeum, Kolín

2004 Vesnice, Galerie J. Švestka, Praha

2003 Ignác, Ateliér J. Sudka, Praha

2002 Vesnická rekonstrukčko, Galerie Šternberk, Šternberk / Galerie Jídelna, Česká Lípa

2001 Vesnice, České centrum, Berlín, Německo

1999 Vrchlabí, Dům umění České Budějovice

Výstavy fotografií, Galerie V. Špály, Praha

1998 Pragensie, Staroměstská radnice, GHMP, Praha

1996 Vyprdnutá fotografická abstrakce, Galerie JNJ, Praha

1990 Jasanský – Polák: Fotografie, Galerie M.R. Fricke, Düsseldorf, Německo

Skupinové výstavy (výběr):

2005 Prague Biennale 2, Definition of Everyday, Karlín Hall, Praha

2005 Fotografie??, Dům Pánů z Kunštátu, Brno

2003 Z lásky, Remschied, Německo

2002 D´un printemps l´autre, Belfort, Francie

2001 Biennial of Young Artists, Záhřeb, Chorvatsko

2000 Confrontation, České centrum, Londýn, UK

1997 Truce: Echoes of Art in an Age of Endless Conclusions, Site Santa Fé, USA

1996 Česká abstraHce, Galerie V. Špály, Praha

1995 Campo 1995, Benátky, Itálie

1989 37 fotografů na Chmelnici, Klub Na chmelnici, Praha

1988 Preiss für junge Europäische Fotografen, Museum Ludwig, Kolín n. Rýnem, Německo

Jejich médiem je černobílá fotografie. Vytvářejí obrazové cykly, které volně přebírají dokumentaristickou funkci, ale reálie zařazují do odlišných rámců. Ironie je jednou ze součástí jejich konceptuálního přístupu. Tvrdí, že na jedné straně nepatří ani k fotografům, ani k nefotografům, na straně druhé jsou evidentně příznivci kategorie „čisté“ fotografie. Pro Jasanského s Polákem je fotografie zástupcem skutečnosti, je také dokladem toho, že zachycená situace skutečně existovala. Záměrně ignorují postupy, kritéria a hodnoty, které se běžný fotograf snaží ovládnout a odmítají tzv. fotografické desatero. Tvrdí, že člověka velmi omezuje jakékoliv oborové společenství, jako například rozdělení na fotografy a nefotografy. Fotografii využívají, ale neuctívají, a chápou ji jako konceptuální prostředek k narušování pevně daných hranic mezi skutečností a iluzí.

Čistá fotografie této umělecké dvojice bude delikatesou a obohacením galerijního programu s převážně malířskou nabídkou.