Start Point v GASKu

START POINT se letos přesunul do GASKu v Kutné Hoře a tento krok znamenal i několik nových momentů, které jej oživily a nabily novou energií. „Prize for emerging artists“, jak zní nově formulovaný podtitul, je přehlídkou nejlepších absolventských prací, které letos na jednotlivých školách vybíral kurátorský tým ve složení Pavel Vančát, Marcel Fišer, Edith Jeřábková (všichni dříve Galerie Kaltovy / Klenová), Ondřej Chrobák (GASK), Adam Mazur (CWS Zamok Ujazdowski Varšava), Radek Váňa (Amsterdam) a Mira Keratová z Bratislavy, která působila v GASKu jako hostující kurátorka.

Alexis Milne, State Weapon, 2009

Galerie Středočeského kraje má sice pro Start Point k dispozici o něco menší plochu než GKK, to ovšem bohatě vyvážily zdejší krásné výstavní prostory a navíc organizátoři i tento problém vyřešili elegantně a ku prospěchu věci. Mezi výběr na jednotlivých školách a definitivní výstavu vložili ještě další kolo, kde čtyři členové užšího týmu vydiskutovali nejzajímavější práce pro výstavu, zbytek byl prezentován formou dokumentace. Divácky náročná výstava se tak pročistila, zkvalitnila a dvacet jedna vybraných prací, z nichž velkou část tvoří videa, je možné zvládnout i během jedné návštěvy Kutné Hory.

Na webu, který v projektu sehrává velkou roli, a v katalogu jsou už všechny práce prezentovány na stejné úrovni. Hlavní cenu letos získal performer Alexis Milne (Goldsmiths London). Jeho produkce se silnými scénickými prvky (masky, převleky, videoprojekce) připomínají skeče z absurdního dada kabaretu včetně příslušné agresivity. Jeho tématem jsou velké demonstrace, doprovázející vrcholné politické akce, tedy prostředí spojené s ritualizovaným přetahováním mezi policejními šiky a maskovanými radikály. Jednu takovou performanci doprovázenou videoprojekcí a živou kapelou provedl i při zahájení.

John Nielsen, First Breath, 2010

Také druhý Angličan – sochař John Nielsen z RCA London – si odnesl jedno z čestných uznání za kolekci, které výrazně dominovala socha bizarní imaginace, zobrazující monstrózní betonové prase sestupující z kamenného piedestalu, při čemž jednou nohou opatrně našlapovalo na subtilní knihovničku. Slovinka Maruša Sagadin (AdBK Vídeň) se představila vtipným konceptem, který vznikl za jejího pobytu v Los Angeles. Tématem její videoinstalace byl fenomén tzv. sign spinnerů, což jsou breakdancoví tanečníci a žongléři s reklamními poutači, kteří stojí u silnice a svým uměním se snaží upoutat pozornost projíždějících. Autorka si jednoho takového spinnera najala, ovšem mírně mu pozměnila nápisy, takže překvapení řidiči četli místo upoutávek na místní firmy poetické sentence v duchu rapových textů.

Další z oceněných − Kaweh Modiri (GRA Amsterdam) ve svém čvrthodinovém filmu představil zvláštní příběh, v němž sám vystupuje. Postupně v něm rozkrývá osobnost dalšího marockého imigranta, mladého rappera a zlodějíčka, který mu ukradl notebook. Autor ovšem záměrně rozjasňuje žánr, takže není jasné, zda se jedná o hranou pseudodokumetární fikci nebo skutečný sociální dokument. A konečně pátým oceněným je Holanďan Yoeri Guépin (HKU Utrecht), který se svou ironickou aktualizací tradičního body artu řadí do širokého proudu současných postkonceptuálních tendencí.

Jan Vytiska, Burnt, 2010

Přestože česká účast letos nevystoupila z průměru výstavy, rozhodně doporučuji si všechna jména zapamatovat. Fotografická instalace Lukáše Prokůpka, pro někoho možná překvapivě vybraného z VŠUP namísto známějšího Alexeje Kljukova, byla na přehlídku tohoto typu až příliš komorní, a oproti její předchozí prezentaci v Galerii 35 m2 tady divákům asi trochu chybělo patřičné zklidnění, které by jim umožnilo plně vnímat dekadentní atmosféru tajemných nočních snímků. Koncept Davida Helána (AVU Praha) byl sice poněkud komplikovaný, ale přesto v něm byla patrná jistá sympatická podivnost a umanutost. Jan Vytiska z Ostravy byl se svými surreálnými vizemi příjemným překvapením a vizuálním obohacením výstavy, kde jako jediný zastupoval klasickou malbu. Další výtvarníci klasických médií skončili v sekci dokumentace, stejně jako Helena Svobodová z brněnské FaVU se svou akcí, jejímž cílem bylo zprostředkovat hudbu neslyšícím prostřednictvím rezonance hudby na vodní hladině.

Marcel Fišer

autor je spolukurátorem přehlídky Start Point a ředitelem Galerie výtvarného umění v Chebu

____________________________________

Start Point / GASK / Kutná Hora / 18. 9. – 28. 11. 2010

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s