TZ: Jiří Hauschka

Jiří Hauschka: Tekutý les / Galerie 21. století / Praha / od 4. 11. 2010

Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 začíná v pražské Galerii 21. století výstava obrazů člena výtvarné skupiny Prague Stuckists Jiřího Hauschky s názvem Tekutý les. Malířská tvorba Jiřího Hauschky má na české výtvarné scéně specifické místo. Umělec neabsolvoval žádnou z českých výtvarných akademií a nedostal se tak pod vliv žádného z jasně definovaných malířských okruhů. Důležitý milník v jeho uměleckém vývoji představovalo roční působení ve Velké Británii v okruhu stuckistického hnutí. Stuckismus je výtvarný směr, který se vyhraňuje proti konceptualistickým trendům a primárně se zaměřuje především na figurální malbu. Absence českého akademického drilu a britská výtvarná lekce přispěla ke skutečnosti, že si Jiří Hauschka vytvořil specifický malířský styl, který působí v rámci české výtvarné scény originálně a nezaměnitelně.

Malba Jiřího Hauschky se pohybovala na pomezí abstrakce a realismu, přičemž před umělcovým pobytem ve Velké Británii v ní převažovaly abstraktní prvky. Dobře rozpoznatelným znakem Hauschkova malířského rukopisu byla zvláštní tekutě působící amorfní forma. Po návratu z britských ostrovů se Hauschka posunul směrem k realističtějšímu pojetí, v němž ona tekutá forma hrála nadále důležitou roli. Polarita abstrakce – realismus získala podobu konfrontace dvou odlišných světů v rámci jednoho kompozičního záběru.

Hauschkova tvorba z poslední doby, kterou představuje výstava Tekutý les, přináší další posun směrem k realistickému pojetí. Abstraktní motivy dále ustupují konkrétnímu světu a mění se do podoby detailu, který dynamizuje obrazovou kompozici. Abstraktní motivy si ponechávají typickou tekutě působící amorfní formu a stávají se jakousi druhotnou autorovou signaturou, výtvarným podpisem. Do obrazů zároveň vnášejí nádech čehosi nadreálného, co přitom organicky existuje ve skutečném světě. Podporují tak celkové vyznění obrazů, které v nejnovější malířově tvorbě získávají stále zřetelnější náboj surrealismu.

Hauschkovy obrazy nabízejí pohled do skutečného světa, v němž se mísí umělcovy zážitky, sny i představy do jednoho organicky působícího celku. Divák se má možnost ponořit do světa viděného očima autora. Má možnost vidět pohledy do okolní krajiny, ať již ve volné přírodě nebo ve městě. Tyto výřezy ze skutečnosti mají ovšem tu zvláštnost, že v nich prvky viditelné každým člověkem nenásilně splývají s motivy existujícími v Hauschkově imaginaci.

Robert Janás