Poušť utopie_Masdar_revisited

Psal jsem tu dříve o městě Masdar, které se rodí z ničeho (nepočítám petrodolary) v poušti poblíž hlavního města Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Projekt má na svědomí architektonická kancelář Foster + Partners. Když jsem v předchozím textu zmiňoval, že každá doba má představy ideálního města, které se snaží realizovat (i když většinou spíše nezdárně), netušil jsem, nakolik je také tato vize utopická. Inu, přecenil jsem moc peněz a podcenil moc „přání otcem myšlenky“.

Stavba se rozjela, dělníci z oblastí třetího světa šťastně dorazili a zázrak v poušti mohl začít. Jenže povaha utopických přestav je přirozeně ideální, a proto v podstatě neuskutečnitelná. Nabízí se proto ojedinělá možnost porovnávat postupně se objevující město a původní plán.

První zásadní změna, která se dotýká především koncepce, je změna v absolutní energetické soběstačnosti. Nyní je zřejmé, že bude určité množství energií třeba přivádět. Ale ono to zase není takové překvapení v zemi, kde klimatizace je nutná téměř po celý rok.

Je jen přirozené, že selhání se zodpovědní pánové snaží zaříkávat „přizpůsobováním se novým technologiím“ a dalšími ani trochu neočekávanými výmluvami. Na druhou stranu, bylo by nanejvýš podivné, kdyby Dr. Sultan Ahmed Al Jaber vystoupil se zprávou: „Měli jsme oči veliké jako oceán a teď nás o to více bolí srážka s uskutečnitelností.“

V nedávné době byla v Masdaru dokončena stavba kampusu právě od britské architektonické kanceláře. Připomínám to jen proto, že ne všechny stavby v budoucím městě vzejdou z tohoto týmu. Další řeší např. australskoněmecký ateliér Laboratory for Visionary Architecture (LAVA).

Podstatné sdělení je podle mého krátké. F + P patrně na přání zadavatele vychází z tradiční ornamentální architektury této oblasti, které kombinují se svým vlastním výrazem high-tech. Mno, to zní přinejmenším logicky a správně – respektovat zadavatele a zachovat si tvář.

Je výsledek také správný? Kontrast tradičního a nového mi připadá příliš velký. Jako kdyby se nepodařilo vytvořit jednolitost a celek. Jako kdyby si zachovaná high-tech tvář nerozuměla s ornamentální tradiční tváří. Dvě tváře tu netvoří jeden obličej. A to i Geoffrey Peyrac by jistě potvrdil, že tváře nemusí být nutně totožné, aby tvořily působivý obličej.

Připadá mi to celé umělé. Není to jenom jedna velká růžová bublina? Opravdu lze dále věřit, že ideál udržitelnosti se tu zhmotní?

Nicméně dojem z fotek může být klamný. Je plochý. I tak tvrdím, že mnohem povedenější globalizované spojení tradice arabské architektury a high-tech předvedl Jean Nouvel v Institute de Monde Arabe v Paříži (1987).

 

 

 

 

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s