Sňatek beze sňatku

Počátkem listopadu byla v prostorách Domu U Kamenného zvonu v Praze otevřena výstava připomínající zásadní událost českých středověkých dějin – sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského v roce 1310. Následnou korunovací Jana na českého krále si tak připomínáme 700. výročí od nástupu dynastie Lucemburků na český trůn, jejíž vstup do českých dějin představuje zřetelný mezník ve vývoji gotického umění střední Evropy. Výstava, uváděná pod zavádějícím názvem Královský sňatek, Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, zřetelně navazuje na monumentální projekt Jiřího Fajta, který kulturu Lucemburské Prahy důkladně přiblížil v exhibici s názvem Karel IV. císař z Boží milosti uskutečněné na Pražském hradě na jaře roku 2006. Oproti širokému záběru Jiřího Fajta, však působí práce Kláry Benešovské až nudným dojmem vyplývajícím z velké idey, kterou posléze zavál předčasný sníh.

Situování do budovy U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí není zcela náhodné. Souvisí se samými protagonisty, kterým dům snad sloužil jako novomanželská rezidence a jenž na rozdíl od prostor Pražského hradu vyhovoval vysokým nárokům reprezentace panovnického páru. Veřejnost má příležitost nahlédnout i do původních gotických sklepů a utvořit si tak představu o stavbě jako celku. Sama výstava je instalována v obvyklých prostorách 1. a 2. poschodí. Expozici uvádí zápisy Petra Žitavského, jenž oslavoval ve vybraných kapitolách Zbraslavské kroniky rod Lucemburků. Texty provázejí návštěvníka po celou dobu výstavy a na některých místech doslova zachraňují prázdná místa na poli expozice, která začíná v čase posledních Přemyslovců. Kromě známých pohřebních insignií Přemysla Otakara II. zaujme snad nejvíc kříž z dómského muzea v Řezně a relikviáře Václava III. Celou úvodní část však přebujele plní sfragistika, jež bez chybějících makrofotografií nemůže zaujmout běžného příchozího natolik, aby ocenil její vysokou řemeslnou kvalitu. Naopak kladně působí způsob prezentace iluminací kroniky Balduina Lucemburského. Podsvětlené panely dávají dobře vyniknout znázorněné výpravě Jindřicha VII. do Itálie a slouží jako úvod do části věnované umění za prvních Lucemburků a pražského královského dvora. Zde zaujme bohatě zdobený Strahovský plenář, Berla abatyše Kunhuty a především znamenité Antependium z Chebu.

Zcela stranou, zřejmě úmyslně potají, je umístěna trezorová místnost s Pokladem ze Slezské Středy. Úzkostí prostoru i způsobem vystavení však bude řada návštěvníků zklamána. Namísto středové kompozice jsou všechny exponáty umístěny při stěnách a vzdálenost hlavního lákadla výstavy od diváka – svatební koruny, je tak veliká, že není možné vnímat veškeré detaily. Vrchol zklamání pak představuje „prázdná“ místnost mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu obsahující kromě odlitku jeho náhrobku podivný soubor fotokopií.

Uklidňujícím dojmem je po předchozím zděšení prezentace kamenných artefaktů z Domu U Kamenného zvonu umístěná ve vyvýšeném sále prvního patra a pokračování výstavy ve 2. patře, které je věnováno životu lucemburské Prahy. Nejvíce asi zaujme model opevnění Starého Města a počítačová prezentace Havelského Města doplněná řadou fotografií. Neméně zajímavé je i seznámení s životem pražských obyvatel na konci 13. a počátku 14. století., kde jsou k vidění i vybrané archeologické nálezy z běžného života Pražanů. Závěr tvoří mírně přezvučená místnost s výjevy z Velislavovy bible, jejíž meditační účel podtrhuje zajímavá dvojice miniaturních modlitebních sošek.

Návštěvník odejde z výstavy s rozporuplnými pocity, kterých je mnohdy i svědkem z reakcí ostatních příchozích: „Proč tolik kopií? Kde se dozvím více o Elišce Přemyslovně?“ aj. Především zahraniční návštěvníci se těší na výstavu o královském sňatku, kterého se v expozici nedočkají. Prostor mohla obohatit i širší prezentace středověké kultury, která postrádá nepřiklad nábytek a větší množství skla, keramiky a textilií. Dojmy nezlepší ani kvalitně zpracovaný, vázaný katalog nepochopitelně doplněný o rejstříky v samostatné brožuře. I když je na výstavě samé k vidění několik mimořádně zajímavých artefaktů, za plné vstupné 180,- Kč nelze její návštěvu doporučit.

Jan Štěpánek

Autor je studentem doktorského studia na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Ve své práci se zabývá především barokním uměním. V letech 2009-2010 působil v Moravské galerii v Brně.

____________________________________

Královský sňatek / GHMP: Dům U Kamenného zvonu / Praha / 4. 11. 2010 – 6. 2. 2011