Architektům dochází trpělivost

6. ledna 2011 obdržel pražský primátor Bohuslav Svoboda a všichni zastupitelé dopis občanské iniciativy Za novou Prahu, se kterou se ztotožnila řada významných odborníků. Nabízejí politikům revizi architektonického a urbanistického vývoje Prahy za posledních dvacet let, vymezení problematických bodů a odbornou diskuzi na tato témata. Podle prvních reakcí politiků se zdá, že tato iniciativa bude brána vážně. „Odbor kultury připravuje workshop na téma budoucí realizace developerských projektů na území městské památkové zóny,“ reagoval v Lidových novinách radní Kaucký. Podle něj město plánuje i další odborné diskuze o nejpalčivějších  problémech dalšího rozvoje města.

Tisková konference iniciativy Za novou Prahu v Galerii Jaroslava Frágnera, 6. 1. 2011

ZA NOVOU PRAHU

Dosavadní rozvoj Prahy je navzdory všem proklamacím veden převážně krátkodobými a individuálními zájmy části politické reprezentace města. Nejasnosti týkající se přípravy nového územního plánu, vypisování developerských i architektonických soutěží a především rozhodování o změnách využití velkých rozvojových území v nedávné minulosti jsou toho dostatečným důkazem.

Mnohá rozhodnutí se nikdo ani nepokusil obhájit natož srozumitelně vysvětlit. Absence jasně a srozumitelně stanovených pravidel vytváří u Pražanů pocit, že je možné vše a zároveň nic. Tušený či skutečný klientelismus a možné korupční jednání pak vede k letargii a nedůvěře či dokonce principielnímu odporu občanů vůči záměrům rozvoje města. Výsledkem je namísto moderního a pulsujícího města nezdravý organismus, město nepříliš přátelské pro své obyvatele.

Jsme přesvědčeni, že tuto atmosféru je nutné co nejdříve změnit. Chceme věřit, že počátek nového volebního období je vždy i příležitostí změnit zavedené pořádky a proto navrhujeme pražským zastupitelům zaměřit se na následující kroky, které by podle našeho názoru mohly ke zlepšení situace vést:

1. V širší diskusi se zástupci odborné i laické veřejnosti (urbanisté, architekti, památkáři, developeři, zástupci občanských iniciativ, aktivní občané) zhodnotit dosavadní rozvoj Prahy mezi roky 1990–2010 s cílem identifikovat nejvíce problematická rozhodnutí. Trvale pěstovat a rozvíjet dialog s širokou veřejností o „jejich“ Praze.

2. Uspořádat mezinárodní workshopy a diskuse o strategii rozvoje města za účasti reprezentantů úspěšně se rozvíjejících evropských (většinou i partnerských) měst (Hamburg, Vídeň, Berlín, Kodaň…) s cílem aplikovat maximum použitelných postupů pro budoucí rozvoj Prahy.

3. Ustanovit nezávislý poradní sbor ze zástupců odborné veřejnosti s jasně danou kompetencí a funkčním obdobím, který by posuzoval všechny zásadní urbanisticko-architektonické záměry a odborně oponoval koncepční dokumenty.

4. Připravit systémové změny v městských organizacích odpovědných za plánování jeho rozvoje tak, aby v jejich čele stáli namísto politicky prověřených manažerů respektovaní odborníci.

5. Pro kontinuitu a udržitelnost dlouhodobého rozvoje města i pro každodenní rozhodování jeho orgánů:

* ujasnit roli Prahy a její dlouhodobé cíle v evropském i středoevropském kontextu, její pozici a podmínky pro naplnění těchto cílů, nevyklízet zbytečně prostor dynamicky se rozvíjejícím středoevropským městům a využít kulturní a intelektuální potenciál Prahy pro posílení její pozice,

* zpřesnit a dodržovat základní principy rozvoje města v jednotlivých oblastech – velká rozvojová území, dopravní a technická infrastruktura, památková ochrana, limity zastavitelnosti na okraji města apod.,

* stanovit závazné postupy při naplňování těchto záměrů (jako je například vypisování architektonických ideových soutěží na významná území sloužící ke stanovení regulativů a teprve následně území parcelovat pro jednotlivé developery atd.),

* cílevědomě podporovat a rozvíjet kvalitní veřejná prostranství a napomáhat vzniku kvalitní soudobé architektury.

Domníváme se, že jenom srozumitelně definované cíle, jasně stanovená pravidla a kontrola jejich plnění mohou vést k dlouhodobě zdravému rozvoji města. Pouze citlivým přístupem s požadavky nejvyšší kvality a odpovědnosti můžeme propojit staré s novým. Praha patří k nejbohatším regionům Evropy; dokažme tento potenciál využít k tomu, aby Praha byla příkladně se rozvíjejícím moderním evropským městem – podpořme naději na možnou změnu, která by mohla vyvést Prahu ze stávající, dlouhodobě neudržitelné situace.

Richard Biegel – historik umění, jednatel Klubu Za starou Prahu, vysokoškolský pedagog

Jakub Fišer – architekt, člen Dozorčí rady Nadace české architektury

Adam Gebrian – architekt, vysokoškolský pedagog

Pavel Hnilička – architekt

Jan Jehlík – architekt, vysokoškolský pedagog

Eva Jiřičná – architektka

Jan Kasl – architekt, primátor Prahy 1998–2002

Radek Kolařík – architekt, vysokoškolský pedagog, člen SR Nadace české architektury

Petr Kratochvíl – teoretik a historik architektury, vysokoškolský pedagog

Petr Lešek – architekt, Projektil Architekti

Zdeněk Lukeš – architekt, historik architektury

Miroslav Masák – architekt, vysokoškolský pedagog

Dan Merta – historik umění, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera

Irena Murray–Žantovská – historička architektury, ředitelka sbírek RIBA, Londýn

Jiří Musil – sociolog, vysokoškolský pedagog

Martin Peterka – architekt, místopředseda České komory architektů

Alberto di Stefano – developer, architekt, majitel galerie Futura

Čestmír Suška – sochař

Alena Šrámková – architektka, vysokoškolská pedagožka

Yvette Vašourková – architektka, Centrum pro středoevropskou architekturu

Maxim Velčovský – designér

Josef Vomáčka – publicista, galerista

Zdeněk Zavřel – architekt, děkan fakulty architektury ČVUT

Antonín Žižkovský – dopravní inženýr

+

Hana Hegerová – zpěvačka

Advertisements