Dušování Barbory Kleinhamplové

Co vlastně ve světě multikulturality, řízené svobody, time managementu a obsese virtuálními, bezčasými světy znamená pojem duše? Jedná se o nesmrtelnou podstatu, nebo tu zvláštní bílou entitu, která nás jako děti fascinovala v rozpůleném vánočním kaprovi? Péče o duši, ve smyslu výchovy a vzdělání, je jeden ze základních kamenů filozofie. Co když je ale duše jenom nadmutá bublina, která se nevyhnutelně blíží svému prasknutí a definitivní proměně vniveč?

Výstava Barbory Kleinhamplové v Galerii Pavilon se točí okolo duší skrze záměrně primitivní, ale nosný příměr. Autorka pro výstavu nazvanou Dušování uskutečnila dvě performance, které divákovi zprostředkovává formou videí doplněných prostorovou instalací. Středem jejího zájmu se zde stává duše automobilové pneumatiky, na které autorka demonstruje dvě zcela protichůdné možnosti, jak s takovou duší zacházet: nafukovat ji, až praskne, nebo o ni naopak pečovat jako o miminko. Pro obě situace vytvořila estetizovanou, téměř divadelní scénu. Celý koncept balancuje na hranici poetičnosti, filozofie, komičnosti a hysterie. Přepínání kapacity automobilové, alias lidské duše a její následující prasknutí ohrožuje zdraví samotné umělkyně, která duši drží v rukou. V tom případě je dušování s tělesnem skutečně propojené. V druhém případě naopak autorka duši omývá v neckách od všech škodlivin, které na ní během jejího působení na tomto světě ulpěly. Duše pneumatiky v horké lázni a autorčino citlivé zacházení s ní opět evokují tělesnost, v tomto případě zaměnitelnost automobilové duše a fyzické schrány.

Možná i díky oné teatrálnosti a jednoduchému, polaritně vyhrocenému příměru, který řeší po staletí omílané téma,je instalace silná a vtahuje diváka do děje – nebo spíše do sebe. V tomto smyslu navazuje na další projekty Kleinhamplové, které skrze estetizovanou scénu zpracovávají hlubší osobní, psychologická témata. Téma psýché jako takové se v autorčině díle objevuje poprvé. Nicméně do hlubin svého podvědomí už cyklicky vstupovala v performanci nazvané Bucketing (2010), kvazi-behaviorální psychologii zkoušela na svém domácím mazlíčkovi (Still, 2009) a podivnou rodinnou příhodu ilustrovala jungovsky archetypálním vizuálním přepisem (Devilry, 2010). Právě to je na autorčině díle zajímavé: těší smysly, má hloubku a zároveň je až komicky jednoduché.

Karina Kottová

____________________________________

Barbora Kleinhamplová: Dušování / Galerie Pavilon / Praha / do 18. 1. 2011

 

One thought on “Dušování Barbory Kleinhamplové

  1. Pingback: Barbora Kleinhamplová / Dušování | Pavilon

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s