Fotorealistická (hit)paráda v Hamburku

Třebaže jeden z nejslavnějších malířů současnosti Gehard Richter oslavil své 79. narozeniny teprve tento týden, přichystalo mu s předstihem Buceriovo umělecké forum v Hamburku milý dárek v podobě samostatné přehlídky nazvané Gerhard Richter: Obrazy jedné epochy. Dlouholetým ředitelem hamburské umělecké síně Uwem M. Schneedem koncipovaná výstava (na její dramaturgii se Richter výrazně podepsal) má všechny předpoklady stát se nejlepší malířovou výstavou roku. Dnes již za ikony platící obrazy v čele s Emmou, Strýčkem Rudim nebo z New Yorku zapůjčeným 18. říjnem 1977 jsou magnetem přitahujícím do Buceriova fora zástupy návštěvníků.

Ve výstavním sále v přízemí na sebe narážejí fotorealistické práce ze šedesátých let zobrazující předměty všedního dne (Kuchyňská židle, Záchodová role), podobizny (Portrét Schmely, Uecker ) ale také zdánlivě banální a anonymně vyhlížející plátna, ze jejichž jemně rozmazanou fasádou se mnohdy skrývají opravdová dramata (Sekretářka, Helga Matura se snoubencem).

V prvním patře se pak divákovi představuje černobílý cyklus 18. říjen 1977 (1988), pro mne osobně nejdůležitější Richterova práce, který se na německou výstavní půdu vrací po téměř šesti let (naposledy byl vystaven v Drážďanech v roce 2005). Název označuje v novodobé německé historii vyvrcholení střetu mezi státem a militantní opozicí, den, kdy byli tři hlavní představitelé teroristické skupiny Frakce Rudé armády, Andreas Baader, Gundrun Enslinn a Carl Raspe nalezeni mrtví ve svých vězeňských celách. Mnohokrát diskutované a nejednoznačně interpretované dílo, které podle umělcových slov završuje skupinu jeho „obrazů ze šedesátých let malovaných podle černobílých fotografií a sice ve formě komprimovaného shrnutí, které nepřipouští žádné pokračování“ zakoupilo v roce 1995 k Richterově velké radosti do svých sbírek Muzeum moderního umění v New Yorku.

Reprezentativní výběr padesáti exponátů podává subjektivní výpověď o šedesátých letech charakterizovaných na stránkách dobového tisku slibnými zázraky techniky, rychlými auty (Alfa Romeo), exotickými destinacemi (Egyptská krajina), elegantními filmovými hvězdami (Matka a dcera) ale také hrůznými příběhy (Paní Marlowová). Obrazový materiál Richter čerpal z novin a časopisů, které měly v době „vizuálního strádání“ (televize nepatřila mezi standardní výbavu domáctností) enormní význam. Originály novinových a časopiseckých výtisků jsou součástí výstavy a divák má tak možnost porovnat in situ předlohu s výslednou malířskou verzí.

Vysokou kvalitu výstavy podrhuje doprovodný katalog (dostupný za 25 eur!) s příspěvky předních vykladačů Richterova díla, Schneedeho rozhovorem s umělcem a také vůbec poprvé publikovanou malířovou korespondencí ze šedesátých let. Sečteno a podrtženo lepší dárek k 79. narozeninám si snad nelze přát.

Martina Machová
autorka je stálou spolupracovnicí redakce

_____________________________________

Gerhard Richter: Bilder einer Epoche / Bucerius Kunst Forum / Hamburg / 5. 2. 2011 – 15. 5. 2011

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s