16. 3. 2011, 17:00 – čísla, při kterých pookřálo já každého virtuálního neotrampa žijícího ve městě za svým počítačem a termín vernisáže výstavy LEVEL E3 v Redutě Národního divadla Brno. Nechyběly párky, pivo a country v závěru večera noisově dekonstruované, což bylo příjemným oživením klišé modravých dálav, jižních křížu, červených řek a Vinnetoua. Vernisáž byla o to velkolepější o co skromněji a jemněji vyznívá samotná instalace.
Instalace LEVEL E3 je společným projektem studentů multimédií FAVU. Ve foyer jsou umístěny pozůstatky táboráku, v celém prostoru divadla jsou rozvěšeny reproduktory. Pro každé patro je vytvořena samostatná zvuková krajina, přičemž jednotlivé kusy mají definovány konkrétní náhodně vybírané zvukové stopy. Samotný zvuk se chtě-nechtě rozléhá po celé Redutě. V doprovodném textu výstavy jsou popsána tematická a faktická vertikální lesní patra ekosystému, samotný pocit spíše evokuje vrstvy a obecně liquidnost prostředí – prolínání zvukových vrstev. Zvláštní pocit ve vás vyvolá, když stojíte v horním patře prostoru, kde je slyšet hučení větru a stromoví v kombinaci s voláním jména v lese a cinkáním příborů z přilehlé kavárny. Objevují se zde motivy táborákových songů, větru, vody, zpěvu ptáků, asynchronně se prolínající. Jisté je, že každý – zde zcela jistě – pozorovatel, zde najde svůj specifický, ojedinělý a osobní zážitek z onoho ozvučeného prostoru a to dokonce i na toaletách.
Problematika akustiky prostoru byla řešena spíše intuitivně, svoji roli sehrála podoba instalace jako takové. Táborák v přízemí a křehce působící zavěšené reproduktory, spojené červenou, jakoby nití. Jako podstatnou pihu na této “výstavě” považuji − asi ne úplně efektivní − spolupráci s Redutou. Když přijdete na výstavu, která se prochází po patrech a před schodištěm je zákaz vstupu, prostě se nesmíte nechat odradit.
Při procházení patry instalace jsem nemohla nezakopnout o téma zcitlivění návštěvníka a konfrontace zvuků. Každodenní snahu přehlušit venkovní ruchy a nepříjemné rozhovory jinými hluky z hudebních přehrávačů. Má být toto pokus přehlušit je zenovým klidem a lesní meditací? Jestli ano, tak pokus velmi příjemný. V rohu místnosti Vás taky jistě napadne, trochu tematicky omletý, pořád ale zenově příjemný John Cage. A to vězte, že jste našli správně.
Iva Svobodová
Autor je nezávislá kritička, organizátorka, studuje Teorii interaktivních médií na FF MU
____________________________________
LEVEL E3 / Reduta / Brno / 16. 3. – 27. 3. 2011
http://soundcloud.com/multimediaffa/levele3radiojingle
artalkweb.wordpress.com 
Nedá se to číst. Vylepšete si sloh, hrozné větné konstrukce, spousta chyb a nesmyslů!!!
Náhodou jsem se nachomítla k oné vernisáži. Studenti FAVU si chtěli zahrát na les, ovšem zvuková kulisa bez jakékoli vizuální podpory (výjma pár ubohých dřev v přízemí atria) měla za následek jen bezradné vyklánění se přítomných z balkonů a zeblování po ostatních.
Pokud už přišli s takovým nápadem, neškodilo by trochu profesionálního přístupu, něco tak odbytého a diletantského jsem už hodně dlouho neviděla. Říkám rovnou – než se namáhat po schodech v Retutě, raději zajít na Špilberk.
Nevím z čeho čerpá recenzetka takové nadšení, možná ji opili podávaným párkem.