In Memoriam Miroslav Tichý / Foundation Tichy Ocean / Praha / 15. 4. 2011
In Memoriam Miroslav Tichý
V úterý 12. Dubna 2011 zemřel český fotograf Miroslav Tichý.
(1926 – 2011)
Tento mistr fotografie dvacátého století byl objeven teprve před šesti lety, zanechal zásadní a neortodoxní fotografickou práci soustředěnou na ženskou postavu. Po studijích na Akademii výtvarného umění AVU v Praze se Miroslav Tichý stáhl do izolace ve svém rodném městě Kyjově. Ke konci padesátých let přestal malovat a stal se výraznou postavou v Kyjově. Ke konci šedesátých let začal fotografovat, převážně místní ženy, částečně i s fotoaparáty, které si sám vyrobil. Později tyto fotky upevňoval do paspart, rámečků, které si sám vyrobil a domalovával tužkou přímo do fotografií. Tím je posunul z fotografie směrem ke kresbě. Výsledkem jsou práce neobyčejné a neobvyklé kvality, které nedbají na pravidla konvenční fotografie. Představují obrovskou práci poetického, snového pohledu na ženskou krásu v maloměstě na vzdor komunistickému diktátu socialistického realismu. Miroslav Tichý fotografoval pouze pro sebe bez jakýchkoliv ambicí vystavovat nebo svoje práce prodávat. Většinu prací pasivně zničil. Nechal je rozpadnout nebo jimi dokonce topil.
V roce 1981 objevil jeho skryté dílo jeho bývalý soused a kamarád Roman Buxbaum. Zachránil z něj velkou část a zdokumentoval umělcův život a dílo. Od roku 1989 Buxbaum prezentoval Tichého dílo na výstavách a v textech. Po roce 2004, kdy Harald Szeemann zahrnul Tichého dílo do Bienale v Seville, jeho pozdní kariéra začala. První samostatná retrospektiva osmdesátiletého umělce se konala v Kusthaus Zurich (2005), následovali samostatné výstavy v Centre Pompidou v Paříži, v Muzeu moderního umění ve Frankfurtu (obě v roce 2008), Sidney Bienale (2008), International Centre of Photography v New Yorku (2010), Fotomuseum Den Haag (2010) a spousta dalších výstav v celém světě. Tichý se může právem nazývat posledním velkým objevem ve fotografii dvacátého století. Skrze jeho uvážené a vynalézavé použití starých fotografických materiálů, Miroslav Tichý inspiroval k důležité nové reflexi ve fotografii na příchodu digitální revoluce. Mnoho umělců reagovalo na Tichého fotografie a udělalo z něj „umělce umělců“. Arnulf Rainer, Richard Prince, Jonathan Meese, Erik van Lieshout, Lawrence Weiner a spousta dalších mu vzdala poctu vytvořením děl na něj se odkazujících. Dokonce existuje aplikace pro Iphone – „Bad Camera“ k poctě Miroslava Tichého, imitující jeho styl fotografování. Zdá se, že Tichého způsob vnímání světa (zvláště jeho ženské části) se stává archetypem obecného vnímání.
GASK (Galerie středočeského kraje) v Kutné Hoře a Nadace Tichý Oceán připravují na květen rozloučení s Miroslavem Tichým. Brazilský umělec Ernesto Neto vytvoří instalaci s názvem „Tichého kaple“ jako pocty vzdání Miroslavu Tichému v refektáři bývalého kláštera (dnes Galerie středočeského kraje). Zahájení bude 20. května. Při zahájení zazní balada Nicka Cavea „The Collector – For Miroslav Tichý“ a Memorial věnovaný Tichému Michaelem Nymanem.
(Detaily budou následovat na http://www.tichyocean.com, http://www.gask.cz)
Foundation Tichy Ocean
Naskove 1, CZ-150 00 Praha 5
Sběratel – Pro Miroslava Tichého
Chodící, stojící, sklánící se,
Zdřímající na veřejném koupališti
Křik a pláč ale žadný zvuk,
neslyším od mé smějící se dívky
Zakalené, zapůjčené, točící se,
V pasti jak čas pomíjí
To město zbudované z žen, zakleté
A uvězněné za drátem a sklem
Smečka dcerek, osamělá baba,
Dívka nejasného věku
Na nožkách jako nůžkách školní-tvorek domů míří
Koupající se kráska v kleci
Skupinka nakupujících bez doprovodu
Dívka tak nezaostřená, že těžko odhadnout
Náladu té lhostejné, odpočívající formy
kterou vykouzlila na stránku
Zde přícházejí, ve dvou či pěti
Šťastné dívky, které jsem nikdy nepotkal
A s tolika různými, šťastnými životy
Jako jen nedbalý tvůrce mohl vynalézt
Tuto nestoudnou,
tamtu stydlivou,
pryč ode mne můj miláčku,
Protože já sbírám je jak motýlky
Do mé, doma dělané kouzelnické síťe.
Nick Cave, 2008
artalkweb.wordpress.com 