Z archivu Slovanské epopeje / Galerie kritiků / Praha / 5. 5. – 29. 5. 2011
Výstavní projekt „Z archivu Slovanké epopeje“
5.5 – 29.5. 2011, Galerie kritiků, Palác Adria, Praha
1. Cíl projektu:
Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků se rozhodlo uspořádat v Galerii kritiků v Adrii dokumentační výstavu Slovanské epopeje (dále SE) u příležitosti návratu 5 pláten cyklu ze zámku v Moravském Krumlově do Prahy, a jejich vystavení ve Veletržním paláci. Sestává z tří částí – uměnovědné, restaurátorské a architektonické, přičemž je třeba výstavu chápat jako základní výstup k diskusnímu setkání odborníků různých profesí, a k vytvoření katalogu v podobě malého sborníku. Důvodem je, že dosavadní diskuze o SE si vyžádaly hlubší, odborné zhodnocení díla v kontextu tvorby Alfonse Muchy, ať už z hlediska uměnovědy, restaurátorství, památkářství, či historického nebo architektonického pohledu. Proto se zrodil záměr uspořádat výstavu charakterem spíše dokumentární, využívající archivních materiálů, a objasňující okolnosti vzniku i vývoje SE, s návrhy umístění díla v nových prostorách v Praze. Vizuální výstava ovšem nepostihuje veškerý archivní materiál, jenž je určen pro sborník, spíše je doplněna dokumentárními filmy o aktuální situaci SE.
2. Obsah:
2.1. Část uměnovědná – ačkoli expozice je svým charakterem převážně dokumentární, je doplněna několika originálními díly umělce, pro autenticitu prezentace a zvýšení zájmu návštěvníků. Byla zvolena ukázka 20 pláten SE ve fotografii s reprodukcemi studijních skic a kreseb, tak jak byly publikovány buď jako ilustrace nebo samostatně v dobových časopisech, hlavně Světozor a Zlatá Praha, dále v publikacích o umění jako např. kladenská Galerie. Reprodukcí studií a kreseb k SE se v dobovém tisku nachází celá řada, od počátku 20. století do pol. 30. let, v množství námětových variací a obměn jednotlivých motivů, avšak jako materiál se hodí spíše k účelu reedice do sborníku, než k vizuální prezentaci do výstavy. Ve výstavě jde hlavně o ukázku umělcovy neobyčejné studijní a pracovní píle v rámci příprav na tvorbu unikátních obrazů cyklu, a jejich dobových ohlasů. Nezměrné množství mutací jednoho námětu souvisí patrně již s přípravami umělce na návrh Pavilonu člověka pro Světovou výstavu v roce 1900, dále s vlasteneckými akcemi v Čechách od konce 19. století, a s prací na výzdobě Obecního domu v Praze do roku 1910. Nejhojnějším motivem různých vyobrazení jsou patrně Slované a mistr Jan Hus. Dále, na důkaz toho, že SE byla poměrně často vystavována a zapůjčována do cizích zemí až do poslední doby, slouží ve výstavě ukázky originálních výstavních plakátů a katalogů.
2.2 Část restaurátorská – v expozici je restaurátorská péče o SE zastoupena ukázkami postupu při balení děl na Moravě k přesunu a instalaci v pražském výstavním prostoru NG, na fotografiích i ve filmu. TV film má v této výstavě předpremiéru. Metodika postupu a detaily poškození či opotřebení pláten, a jejich oprav v ukázkách na výstavě obsaženy nejsou, budou podrobněji vysvětleny odborníky v diskuzích a dokumentovány sborníkem. Restaurátorskou péči o SE zde reprezentuje pan Pavel Kobylka a pan Tomáš Berger.
2.3 Část architektonická – návrhy pavilonů SE jsou ve výstavě zastoupeny historickými ukázkami vlastnoručního nákresu Alfonse Muchy, a prvního návrhu architekta Antonína Balšánka pro pavilon na Petříně z roku 1918. Návrhy ze současné doby jsou prezentovány v originálním zpracování autorů, počínaje studentskými pracemi, některými již ohodnocenými v soutěžích, či současnými samostatnými návrhy týmů architektů, jejichž konečnou volbu pro zřízení pavilonu SE v Praze má uzavřít výběrové řízení.
3. K hodnocení výstavního projektu:
Výstavní projekt chce mít osvětový a informační charakter, se shrnutím dosud nepublikovaných zajímavostí a objevů z archivní dokumentace. Hlavní pozornost bude jistě i nadále upřena na expozici originálů díla SE ve Veletržním paláci v Praze, avšak dílo si žádá být zařazeno z různých pohledů a odborných příspěvků do historického kontextu, jenž mu náleží, v rámci celoživotní tvorby umělce, proslulého jak svou reprodukční grafickou tvorbou, tak i malířským a návrhářským uměním. V neposlední řadě má výstava sloužit k samostatné úvaze návštěvníků.
Pořadatelé výstavy: Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, Česká sekce AICA,
Hlavní město Praha, Galerie kritiků
Záštita: Ministerstvo kultury České republiky
Spolupráce: Galerie hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze,
Útvar pro rozvoj hlavního města Prahy. Zvláštní poděkování náleží paní Jarmile Mucha Plockové, panu Jakubovi Amlerovi, panu Tomášovi Bergerovi, panu architektu Václavu Králíčkovi, panu Pavlu Noskovi, panu Petru Štemberovi, panu Jiřímu Řapkovi a autorům či vlastníkům návrhů pavilonů.
Kurátorka projektu Vlasta Čiháková Noshiro