Velmi nerad bych hodnotil nového ředitele NG, neboť by to předně bylo nefér a kromě toho jej vlastně nikdo nezná. Má prý za sebou úctyhodnou kariéru (která se mi, bůhví proč, jeví s každým dalším kolem volby ředitele NG úctyhodnější a úctyhodnější), pracoval jako externí lektor NG, neúspěšně se ucházel o místo člena správní rady British museum, určitý zájem o kulturu a umění mu tedy nelze upřít (současný ministr kultury nedisponuje ani tím).
Co je však pro mě nepřijatelné, jsou výroky novopečeného šéfa NG na účet kurátorů a historiků umění. Výrok, že od roku 1989 se poměry změnily málo, nelze považovat za příliš relevantní. Rössel se se situací v NG dle svých slov ještě vůbec neseznámil, nemůže tedy ani tušit, jak se co od roku 1989 změnilo, či nezměnilo. Používáním sousloví „kunsthistorici-kurátoři“ dává na odiv svou naprostou neinformovanost – kurátor a kunsthistorik mají zcela jinou náplň práce. Domnívá se, že kurátoři bádají, přednášejí na školách a píší knihy. To bohužel dělají spíše kunsthistorici z povolání, kurátoři (NG) píší knihy především tehdy, pokud pracují na katalozích k expozicím, výstavám či jednotlivým sbírkám, nebo řeší v rámci své instituce vědecký projekt. Náplň práce kurátora je naopak velmi pestrá – od péče o sbírky a jejich prezentaci, až po zápůjčky, komunikaci s živými autory, má vlastně faktickou zodpovědnost za expozice či exhibice v celém jejich rozsahu. Ale i kdyby to tak stokrát nebylo, z výroků nového šéfa NG vyplývá, že právě díky tomu bádání, psaní knih a přednášení kurátoři vlastně nedělají to, co podle něj dělat mají a on jim k tomu teprve udělá podmínky. Pokud by kurátor nebádal a nepsal do katalogů, nebo se eventuálně nedělil o své zkušenosti a znalosti se studenty a dalšími budoucími kurátory, byť se jedná o špičku ledovce jeho práce, byl by jen dalším „manažerem“, jejichž manu odříkává ministerstvo kultury stále hlasitěji. A výrok, že kurátoři jsou „většinou ponořeni do své autorské a kurátorské sebeprezentace“, by si snad zasloužil ze strany kurátorů NG, kteří jako kurátoři veřejné muzejní instituce nejsou prezentováni na webu galerie snad jako poslední v zemi, nějaké právní kroky.
Ladislav Zikmund-Lender
autor je historik umění
artalkweb.wordpress.com 