Situace v Pavilonu

Galerie Pavilon je pro pražskou uměleckou scénu již poměrně známým pojmem. Iniciativa dvou studentů Akademie výtvarných umění, Jana Pfeiffera a Pavla Sterece se za tři roky svého provozu stala prostorem pro řadu zajímavých projektů, od prvních vykročení studentských prací za zdi Akademie až po výstavy známějších umělců i kurátorů. Koncem loňského roku nicméně stál Pavilon před dvojím dilematem: personálními změnami a otázkou, kam dále směrovat netradiční prostor třech stěn a šesti metrů čtverečních uprostřed malostranského dvorku.

Za dobu existence Pavilonu se v Praze objevilo několik dalších alternativních prostorů s programem měsíčních výstav mladých umělců (například Galerie Ve sklepě, nově Galerie SPZ). Výstavy v těchto prostorách navíc bývají spíše otázkou vernisáže, při které se zpravidla sejde menší komunita přátel a zbývající měsíc bývá prostor využíván jen minimálně. Další otázkou byla profilace výstavního programu. Namísto Pavla Sterece se do diskuse nad směřováním Pavilonu zapojil výtvarník a pedagog Tomáš Vaněk, který se v nedávných výběrových řízeních na AVU stal vedoucím ateliéru intermediální tvorby. Tím je také zajištěno pokračování vazby na Akademii, která Pavilon vede jako svůj externí výstavní prostor.

Zajímavým výsledkem těchto změn na poli Pavilonu je projekt nazvaný Situace, který se „sestává ze série jednovečerních událostí, během kterých jednotliví autoři nebo umělecké skupiny představí krátké konstelace, gesta, která se mohou pohybovat kdekoli v linii site specific instalace až performance.“ Situace se v Pavilonu odehrávají zpravidla jednou měsíčně a jejich protipólem je záznam, který je prezentován na webové stránce galerie. Znovu se tak otevírá od 70. let stále nezodpovězená otázka, jestli je uměleckým dílem samotná akce nebo její záznam. Projekt Kláry Jirkové a Aleše Čermáka se kromě tohoto tématu dotkl dalších věčných, lehce trapných a v zásadě úsměvných otázek okolo nelehkého úkolu bytí umělcem. Nyní je jejich divadelní akce, ke které využili pavlače malostranského dvorku, prezentována jako zvukový záznam s lehce mystifikační fotografií. Kruh se tedy uzavírá – nebo naopak otevírá?

Důležitým principem nového programu je otevřenost a vrstvení: výběr umělců není nijak limitován, zajímavou se stává právě různorodost jednotlivých projektů, které se díky dokumentaci nakonec ocitají na jedné virtuální půdě. Program Situací v únoru zahájilo Sikorovo Tvořidlo, tedy bytost určená k maximální tvořivosti, která se nicméně zatím nachází ve stádiu výcviku. Díky své účasti na programu Situací dostalo Tvořidlo poprvé kapesné a bylo vypuštěno do chřtánu okolních lákadel – obchodů se suvenýry, „Mekáče“ apod. Jak se s tím vypořádalo je opět ke shlédnutí na webové stránce Pavilonu. Projekt skupiny umělců iniciovaný Veronikou Neumanovou se vymezil vůči ilustrativnosti v umění programově „nekoncepční“ performance, ve které se na principu Open Form vrstvily zásahy jednotlivých aktérů bez předem daných pravidel. Akce navíc propojila několik míst, začala v klubu Underground a poté pokračovala přes Karlův most do Pavilonu. Tím se otevírá další zajímavé téma – prostor. Situace vybízejí k překračování limitovaného prostoru galerie a využívání jejího blízkého nebo i vzdálenějšího okolí.

Fyzický prostor galerie naopak využila situace Lukáše Machalického, který před očima diváků přestříkal mapu bývalého severočeského pohraničí bílou barvou. Původní politické konotace tak byly transformovány do perfektního minimalistického objektu, který nicméně nakonec neunesl svoji tíhu a z vyčištěné galerijní zdi spadl na zem. Projekt tak díky zajímavé náhodě pracoval s podobným tématem, který vědomě adresovala zatím poslední Situace Radima Langera. Galerijního prostoru využila pro střídající se kombinace šedých monochromních maleb a iluzivní malby zámkové dlažby. Tradiční médium závěsného obrazu, které modernismus sepjal s bílou galerijní zdí, tak získalo další rovinu živé akce a zároveň hry s dimenzemi a „správností“ umístění.

Projekt Situací zatím není časově ohraničen. Přestože by se za nějakou dobu mohl tento formát vyčerpat, v tuto chvíli nabral osvěžující směr a má potenciál dál stimulovat umělecké dění (nejen) v Praze.

Karina Kottová
autorka je stálou spolupracovnicí redakce

14. 6. 2011 představí svoji situaci David Helán.

www.galeriepavilon.cz

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s