TZ: Pavel Korbička, Lucie Vítková, Oldřich Morys

Pavel Korbička, Lucie Vítková, Oldřich Morys / Dotknout se místa / věž kostela sv. Jana Křtitele / Frýdek-Místek / 27. 5. – 11. 9. 2011

 

Projekt Zpřístupnění věže farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku

Poprvé bude veřejnosti zpřístupněna věž farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. Součástí projektu je vytvoření stálé expozice a galerie současného umění. Slavnostní zahájení proběhne v rámci Noci kostelů, v pátek 27. 5. 2011 v 18 hodin.

Program

» Slovo o projektu

» Historie věže

» Vernisáž | Pavel Korbička, Oldřich Morys, Lucie Vítková

» Koncert skupiny Naimina | Petr Mecner, Marek Šindelka, Igor Šelešovský, Daniel Meier ve 23. 15 hodin

V Noci kostelů bude věž přístupná od 19 do 24 hodin.

Stálá expozice je zaměřena na historii frýdecké farnosti, představuje zajímavé dobové fragmenty, fotografie, tisky a průvodní text. Pojednává o církevních dějinách Slezska, historii farního kostela sv. Jana Křtitele a svatojánské věže, o poutním chrámu Navštívení Panny Marie a dalších sakrálních objektech.

Svatojánská věž bude otevřena po celou letní sezonu, od 27. 5. do 11. 9. 2011, vždy v pátek, sobotu a neděli. Vstupné dobrovolné.

http://www.svatojanskavez.cz

Provozuje sdružení Filip Neri

Projekt Zpřístupnění svatojánské věže byl realizován díky podpoře Nadace OKD, Na provoz přispěli Moravskoslezský kraj a Statutární město Frýdek-Místek.

Dotknout se místa

Galerie Věž vznikla jako součást projektu Zpřístupnění věže farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. Koncepce galerie vyplynula přirozeně z charakteru samotného vnitřního prostoru věže a z reálných podmínek, vymezujících možnosti instalace. Orientací na prostorové instalace v komunikaci s místem samotným, s jeho atmosférou, géniem loci, chceme oslovit umělce, pro které by tvorba pro konkrétní místo byla výzvou a inspirací zároveň. A také propojit výtvarné umění s dalšími uměleckými oblastmi. Fenomén „věže“ má v jistém smyslu velmi blízko k některým momentům obsaženým v obecných rysech povahy umění: svým „uvnitř“ odkazuje k izolaci, soustředění, ponoření, výjimečnosti, svým „ven“ odkazuje k možnému nadhledu a rozhledu, k jinému úhlu pohledu na dění, které známe. První výstava ve věži je současně prvním kontaktem umělce s tímto neobvyklým prostorem. Oslovila jsem proto tvůrce obdařené mimořádnou vnímavostí pro dané místo. Instalace sochařů Pavla Korbičky a Oldřicha Moryse pracuje s jevem vystihujícím podstatu věže jako architektury – a to s její vertikalitou. Vertikály Pavla Korbičky založené na působení světla v mnohosti možných významů dosahují až k symbolice duchovní. Neobyčejnost obyčejných předmětů Oldřicha Moryse, jejich reálnost a hmotnost v průniku dimenzemi věže ve vertikále více méně skryté, tvoří zajímavý protipól ke Korbičkovým světelným liniím. Hudební skladatelka, akordeonistka a improvizátorka Lucie Vítková zvolila akustickou instalaci vycházející ze zvuků věže, která se tak stává svébytným hudebním nástrojem. Hudební improvizace elektroakustického uskupení Naimina, ve složení Petr Mecner, Marek Šindelka, Igor Šelešovský a Daniel Meier, „reagující na daný prostor od zvuků ticha až po směřování k noise, kdy by se ke čtveřici hudebníků měl jako pátý hráč připojit sám hodinový stroj věže“, uzavře slavnostní večer koncertem před půlnocí. Instalace Pavla Korbičky, Oldřicha Moryse a Lucie Vítkové pod společným názvem „Dotknout se místa“ v propojení výtvarného a hudebního umění skýtá nové inspirace a obohacení, nová poznání.

Dagmar Čaplyginová

Vertikály | světelné instalace

„Vertikály“ jsou jednou z nejpůsobivějších složek výtvarného díla, mající až duchovně magický rozměr, jehož intenzita – síla výpovědi závisí na „události setkání“ s konkrétním místem. V kontrastu jasného tvaru s beztvarou situací, nebo tvarovou mnohostí, jevící se jako hůře uchopitelná, se nám vyjevují nejrůznější sdělení, třeba o křehkosti bytí nebo naopak o touze po poznání …

Pavel Korbička

Neobyčejně obyčejné

Všichni znají věž zvenku, ale málokdo zevnitř. Je vidět skoro ze všech míst ve Frýdku-Místku a možná je jednou z jeho dominant a možná je něčím zvláštní. Je dobře, že lidé budou moci tento pohled otočit a vidět obyčejné věci z neobyčejného úhlu. Snažil jsem se vytvořit něco, co by člověka stoupajícího za takovým zážitkem nerušilo, ale aby se mu, pokud se tak rozhodne, odhalovalo postupně. Rozhodl jsem se použít obyčejné věci, které se v dnešní záplavě neobyčejností stávají neobyčejně obyčejné. Jsem si téměř jist, že růžový provázek může být stejně důležitý, jako státní rozpočet, že věž je komín domu jménem kostel, voda vínem a rohlík hostií.

Oldřich Morys

Dotknout se místa | zvuková instalace na principu celulárního automatu

Rozeznívat věci z jejich podstaty, a zároveň v souladu s ní, je to, co mě v poslední době zajímá. Nemůžeme pojmout celou podstatu bytí, ale jako umělci a vnímající lidé z ní můžeme snad něco pochopit. Nemůžeme pojmout celý prostor, ale můžeme se ho snad nějak dotknout a zprostředkovat ho v podobě, kterou lze vnímat smysly, přes filtr, který je tvořen rozumem, citem a tělem autora.

Lucie Vítková