TZ: František Kaván – hvězda Mařákovy školy

František Kaván – hvězda Mařákovy školy / Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem / Roudnice nad Labem / 23. 6. – 4. 9. 2011

František Kaván / hvězda Mařákovy školy

Ve čtvrtek 23. června 2011 v 17 hodin otevřeme slavnostní vernisáží výstavu

František Kaván/ hvězda Mařákovy školy z volného cyklu Počátky moderny.

Úvodní slovo pronese PhDr. Michael Zachař, autor výstavy.

Vernisáž se koná v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5.

Výstava bude pro veřejnost otevřena od 23. června do 4. září 2011,

denně 10.00–12.00, 13.00–17.00 s výjimkou pondělí.

Počátky české moderní krajinomalby přelomu 19. a 20. století jsou spjaty se jménem Antonína Slavíčka, jehož obrazy tvoří čestné jádro sbírek roudnické Galerie moderního umění. V loňském roce, kdy si galerie připomínala nebývalých sto let existence, uspořádala velkou výstavu tohoto vynikajícího malíře. Výstava Antonín Slavíček 1890–1910 od května do konce srpna suverénně ovládla celý prostor galerie. A nebude bez důstojného pokračování. O to se postará výstava jiného malířského talentu, krajináře Františka Kavána (1866–1941), který byl Slavíčkovým spolužákem na pražské Akademii a hlavně souputníkem během proslulých plenérů pod vedením profesora Julia Mařáka. Jde tak o pokračování volného cyklu Počátky moderny, jímž chce roudnická galerie pravidelně připomínat přelomovou epochu zrodu moderního umění. Název velké „letní“ výstavy, která se otevře ve čtvrtek 23. června v 17 hodin, zní František Kaván / hvězda Mařákovy školy. Výstava tentokrát nepřekročí běžný prostor krátkodobých výstav roudnické galerie, tedy zadní část barokní lobkowiczké jízdárny. I tak se na ní představí několik desítek obrazů. Projekt těží ze zápůjček ze sbírek Národní galerie v Praze, Pražského hradu a regionálních galerií v Liberci, Plzni, Hradci Králové a Pardubicích. Nebudou chybět díla z Krkonošského muzea v Jilemnici, které se může pochlubit jednou z největších sbírek Kavánových obrazů vůbec. Důležitým zdrojem se staly rovněž soukromé sbírky, jejichž majitelé svá díla laskavě zapůjčili. Autorem výstavy je PhDr. Michael Zachař, ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu, jenž se dílem Františka Kavána dlouhodobě zabývá. Michael Zachař napsal o Kavánovi obsáhlou monografii (2009) a platí za jeho předního znalce. Cenné kontakty na soukromé sběratele by se neobešly bez jeho přispění. Návštěvníky nečeká retrospektiva, ale výběrová přehlídka nejdůležitějších fází Kavánovy tvorby. Jde o období osmdesátých a devadesátých let a také období kolem přelomu století. Onen konec „dlouhého“ 19. století byl především nesmírně zajímavým počátkem moderny. Kavánův talent, právem obdivovaný už spolužáky i pedagogy během studií na pražské Akademii, tehdy dosáhl dalšího největšího naplnění. Na letošní rok navíc připadají dvě kavánovská výročí – 135 let od narození a 75 let od smrti. Počtem uspořádaných výstav během posledních let to rozhodně není pozapomenutý nebo málo prezentovaný autor, naopak. Roudnická výstava však přispívá do této řady se zcela konkrétním záměrem, jímž je ukázat Františka Kavána v obrazech nejranějších, malovaných přímo na exkurzích Mařákovy krajinářské speciálky, a v pracích vzniklých nedlouho po studiích na pražské Akademii. Vedle mistrovských realistických krajinomaleb tak návštěvníci shlédnou některá privatisssima a vůbec mimořádně senzitivní práce období sklonku století, kdy krajina ke Kavánovi začala „promlouvat“ dosud nepoznaným způsobem. Kaván, podnícen četbou básní od Karla Hlaváčka a dalších autorů, zdůraznil poetizující vnímání krajiny a její symbolistní přesahy už názvy svých děl (například Proč se zděsily stromy, Zoufalství). Jak v textu katalogu upozorňuje Michael Zachař, „Kavánův symbolistický odkaz bude třeba nadále ještě kompletovat, studovat a ukázněně zhodnotit, aby vyšlo zřetelně výtvarnému názoru.“