TZ: Romana Bartůňková a Kateřina Palešníková

Romana Bartůňková a Kateřina Palešníková / Klamy a my / Galerie Altán Klamovka / Praha / 28. 6. – 10. 7. 2011 

Romana Bartůňková a Kateřina Palešníková: Klamy a my

vernisáž se uskuteční 28. 6. 2011 v 18:00

výstava potrvá do 10. 7. 2011, otevřeno so a ne 14:00-18:00

altán se nachází v parku Klamovka, tram. č. 10, 9, 6 a 16.

kurátorka: Lenka Sýkorová

Instalace složená z vizualizací osobních chimér, fantasmat nebo vizí, která převyprávěná tou Druhou získávají další kvalitu i pro Mě samotnou. Ve světě, kde nic není důležitější, než to ostatní, nepotřebuji nalézat své pravdy, abych jim mohla věřit. Chci zírat s úžasem na neustále se proměňující každodennost a cítit klid, vědět, že tomu nikdy neporozumím.

Romana Bartůňková a Kateřina Palešníková

…“Paní, vy nevíte, o čem mluvím,“ pronesla Ondatra vážně. „Necítila jste poslední dobou ve vzduchu něco zvláštního? Neměla jste nějakou předtuchu? Nemrazí vás někdy v zádech?“ – „Ne,“ odpověděla muminkova maminka udiveně. – „Je na obzoru nějaké nebezpečí?“ zašeptal Čenich a zadíval se na Ondatru. – „To nikdy nevíme,“ zamumlala Ondatra. Příštího dne bylo zamračeno. „Poslyš!“ zavolal na Ondatru Muminek. „Čím to je? Proč je všechno šedé?“ – „Neruš mě,“ odvětila Ondatra. „Běž si hrát! Hrej si, dokud můžeš! V té věci stejně nejsme schopní nic udělat, a tak je nejlíp brát všechno filosoficky.“ – „Co se má brát filosoficky?“ vykřikl Muminek. – „Zánik světa,“ vysvětlila mu Ondatra klidně. „Já nechci zaniknout!“ vykřikl Čenich. „Našel jsem jeskyni! Nemám na zanikání čas!“ …

(Citace z knihy „Kometa“, Tove Jansson, 1946)