Realismus bez příkras

Dům umění v Českých Budějovicích úspěšně přestál všechny dosavadní pokusy primátora Thomy o jeho zneškodnění a na přelomu května a června představil práci amerického fotografa Christophera Williamse (1956) ve výstavě Kapitalistischer Realismus? Jde o jedno z prvních evropských představení autorova nového souboru fotografií, které byly počátkem roku 2011 zveřejněny v galerii David Zwirner.

Jak vypadá realismus objektivem umělce, který prošel reklamní prací pro německou čokoládovnu Ritter Sport? Líbivé kompozice zachycují fotografické náčiní, jako lahve s vývojkami a ustalovači. Williams rád tematizuje fotografickou techniku, ale spíše než o reklamní fotografie jde o fascinaci studenou válkou a postsovětským blokem, sociálními rozdíly mezi západem a východem. Williamse zajímají geopolitické otázky: co prezentuje Kodak pro západ, představuje Praktika pro východní blok. Děti nadšené z plastiky ve veřejném prostoru, děvčátko fandí chlapci, který zkouší pevnost díla. „Zaostřeno na expozimetr“, i tak by se mohlo jmenovat dílo, v němž se Williams vyjadřuje k reklamní praxi umělých poloaktů a svůdných pozic modelek, které zpřítomňuje například ve fotografii expozimetru, za nímž leží rozostřená modelka.. Obyčejný balík sena v dokonale nasvícené kompozici vyjadřuje trochu více, než jen starosti zemědělců o úrodu a přežití. Zajímavá je fotografie „obyčejné“ ženy v póze modelky, na jejíchž zádech se nám naskýtá pohled na jedinečné souhvězdí pih. Williams zřetelně pojmenovává hranici mezi západním kultem těla, a jeho neumělými napodobeninami v Burdě. Podobný princip, který představují fotografie fotografického náčiní, zastává „řez fotoaparátem“, jenž tematizuje oko, které se dívá samo na sebe. Anebo spíše otevírá pohled na vnitřnosti jednoho fotoaparátu a jednoho systému? Zarámované fotografie jsou na stěnách izolovány podobně, jako jejich náměty.

Williams absolvoval na Grinnell College. V sedmdesátých letech a na počátku let osmdesátých studoval na California Institute of the Arts v Los Angeles u Johna Baldessariho a Douglase Hueblera. Od října 2008 je profesorem fotografie na Kunstakademie v Düsseldorfu. Americký teoretik Tim Griffin popsal Williamsův přístup v Artforu v roce 2008 jako „sociofotografii“. To znamená, že Williams pracuje v rámci institucionální kritiky s principy, které se objevují také v tvorbě autorů, které Sven Lütticken pojmenovává jako neformální skupinu, do které řadí Willema de Rooij, Jeroena de Rijke a Mathiase Polednu, a která zkoumá dispozice výstavního prostoru. Možná jsou nazrálá jablka na jedné z dvanácti vystavených fotografií jen krůček od spásného pádu. Možná i v posttotalitním bloku nazrál čas k určení, kterým směrem se bude společnost ubírat. Může-li být realita přikrášlena, můžeme stejně manipulovat s realismem? A jak vypadá realismus, který je „bez příkras“? Williams komentuje realitu postkomunistických zemí, a konfrontuje ji s tendenčními formami kapitalistické rétoriky. Realismus bez příkras však nepřináší, neboť jej záměrně modifikuje tendenčním způsobem.

Tomáš Kubart
autor je stálým spolupracovníkem redakce

__________________________________________________________________

Christopher Williams: Kapitalistischer Realismus? / kurátoři: Michal Škoda, Karel Císař / Dům umění v Českých Budějovicích / 5. 5. – 12. 6. 2011