Ve středu 8. června se v Tranzitdisplay uskutečnila debata o Národní galerii moderovaná Tomášem Pospiszylem. Panelisty byli Milena Bartlová, Jiří David, Ondřej Chrobák a Marek Pokorný. Z publika se do diskuze zapojili Vlasta Čiháková-Noshiro, Jan Skřivánek, Marta Smolíková, Michal Stehlík a Jiří Švestka. Kompletní záznam je k dispozici na webu ČT24 (zde).
Jiří David / Řekni mi své jméno / Dvorak Sec Contemporary / Praha / od 8. 6. 2011
Jiří David publikoval dne 23. května 2011 v Týdnu komentář ke zvolení Vladimíra Rösela do funkce ředitele Národní galerie. S volbou ministra kultury zásadně nesouhlasí, vadí mu především Röselovi nekonkrétní vyjádření, které podle Jiřího Davida „mají za cíl vytvořit (falešný) obraz člověka se širokými oborovými a řídícími zkušenostmi“. Tím má David na mysli především uvádění zkušeností ze zahraničních institucí: „Co znamenají jeho neuvěřitelně vágní tvrzení, že „prošel provozem moderní sbírky Peggy Guggenheim v Benátkách“, že „zpracovával několik kvalifikačních a názorových materiálů pro interní potřebu a blíže se tak seznamil především s The Wallace Colllectin v Londýně, British Muzeum tamtéž a Národní muzeum v Rio de Janero, se zajímá intenzivně o další rozvoj Tate Modern a sleduje americké instituce jak na východním tak západním pobřeží?!“
Jiří David zaslal redakci Artalku příspěvek, ve kterém reaguje na text Tomáše Pospiszyla, který vyšel 13. 5. 2011 v Lidových novinách. Zároveň připojil celé znění svého textu „Hranice komerční nekomerčnosti“, který vyšel taktéž v Lidových novinách, avšak ve zkrácené formě. Přestože lze s Davidovým rozdělením pražských galerií na komerční a nekomerční polemizovat, a spíše by asi bylo vhodné uvažovat v rovinách korektní – nekorektní, myslíme si, že Jiří David je natolik výraznou osobou výtvarné scény, že jeho příspěvek publikujeme v původní verzi.
VI. Nový zlínský salon 2011 / Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně / Zlín / 3. 5. – 28. 8. 2011
Milena Bartlová: Klíč
Kromě Milana Knížáka máme i jiné vizuální umělce, kteří jsou nepřehlédnutelnými osobnostmi veřejné scény. Státní vyznamenání jim ale zřejmě (alespoň zatím) nehrozí. Jiří David částí své tvorby naplňuje představu střední či starší generace o tom, co je to politicky angažované umělecké dílo: monumentální instalace ve veřejném prostoru, která rozpoznatelně zůstává estetickým objektem (a nemění se v akci, v přímou intervenci do dění). Myslím, že konceptuální a akční umění nezrušilo ony starší možnosti, v jejichž prospěch mluví i nesporně lepší šance na srozumitelnost u publika, což není v případě politického umění zanedbatelné. Kritériem by mělo být, zda je dílo dobré, a pokud jde o veřejně angažované dílo také to, jak je politicky aktuální a co k věci říká.
Komentovaná prohlídka výstavy Maadha Kai?, Madadayo! s Jiřím Davidem / Galerie 5. patro / Praha / 3. 11. 2010 v 16:30
Jiří David a Lenka Lindaurová znovu vzkřísili iniciativu Čas na změnu, která před dvěma lety vyzvala ministra kultury k vypsání konkurzu na místo ředitele NG. Nyní se obrátili na ministra Jiřího Bessera s výzvou, aby respektoval výsledek mezinárodního výběrového řízení na toto místo, které proběhlo v půlce dubna. Dopis podpořila stovka osobností z oblasti výtvarného umění a kultury.
Vojta, Kuba a Matěj budou na ministerstvu zastávat místa náměstků.
artalkweb.wordpress.com 