In_margine (o jednom obraze)

Milena Bartlová: Jedna z cest (olej na plátně, asi 90 x 50 cm)

Rozjitřená politická atmosféra a stoupající napětí ve společnosti dosahují takového stupně, že nejlépe je vyhledat závětří, které poskytne klid k tvůrčí práci, který si tak přejí pracující této země i její prezident. Nejen ministr financí, ale příslušník pracující inteligence může od rána pořádně hákovat! Pro historika umění to znamená přestat se rozhlížet za plot po vizuální kultuře a pěkně se věnovat bábovičkám na vlastním písečku. Proto zde bude následovat úplně standardní kunsthistorická práce, která by mohla posloužit studentům v prosemináři jako metodický model: monografická analýza jednoho uměleckého díla. Pokud by text četl někdo, kdo neabsolvoval dějiny umění, musím hned zkraje připomenout, že podle klasiků oboru je ideální historik umění buď zcela bez vkusu, nebo jej aspoň odkládá v šatně, než si oblékne montérky.

Knížákův obraz pro Klause

Václav Klaus dostane při své chystané návštěvě západních Čech od vedení kraje obraz Milana Knížáka. „Chtěli jsme dát panu prezidentovi dar, který by jej potěšil. Je známo, že prezident a profesor Knížák jsou přátelé. Kraj zvolil Knížáka i proto, že umělec pochází z Plzně a na Tachovsku má chalupu, kam pravidelně jezdí. Když se Knížák dozvěděl, že má jít o obraz pro prezidenta, udělal prý kraji i slušnou cenu. Sto tisíc je pro něho minimální částka, jeho obrazy prý stojí mnohem více peněz,“  citují Parlamentní listy hejtmana Milana Chovance (Parlamentní listy, idnes, lidovky, novinky).

Národní galerie a selhání ministerstva

Národní galerie dnes ve všech objektivně měřitelných kategoriích vykazuje horší výsledky než před nástupem Milana Knížáka. Je celkem lhostejné, jestli se podíváme na počet výstav, návštěvnost, publikační činnost či na příjmy ze vstupného. Ve všech těchto ukazatelích je na tom galerie hůře než na konci devadesátých let.

denní tisk 16. 3. 2011

Online média informuje o průběhu výběrového řízení na místo ředitele NG, kterého se Milan Knížák údajně již nezúčastní  (iDnes, České Noviny, nebo ČT24). iDnes se dále věnuje nadcházející výstavě Erotická Revue v galerii GASK v Kutné Hoře (iDnes). iDnes – Kavárna online píše o fotodokumentaristce Markétě Luskačové a její výstavě na zámku v Roztokách u Prahy (Kavárna). MfD informuje o večerní aukci obrazů, která proběhne 23. března v Praze a nabídne díla Toyen, Filly, Štyrského, Grosse, Zrzavého, Boštíka, Muchy a dalších. (MfD, také Novinky.cz). HN informují o pražské výstavě vyšívaných obrazů a filmogramů umělce Michala Pěchoučka pod názvem Hodiny v umění. (HN, také Český rozhlas) a o ocenění fotografa Viktora Koláře za knihu Ostrava (HN). České Noviny představují novou chloubu muzea hradu Špilberk v Brně – olomouckou repliku středověké tapiserie z Bayeux (České Noviny). Většina tištěných deníků se dále věnuje krádeži Drtikolovy fotografie Vlna, řeší její cenu a eventuelní možnost jejího prodeje na uměleckém trhu. Většinou však pouze přebírají zpravodajství ČTK (Týden.cz). Český rozhlas informuje o probíhající pražské výstavě Folklor žije! s podtitulem „Folklórní stopy v současném designu“ (Český rozhlas).

Američan, Rus a Knížák

Při své poslední návštěvě Veletržního paláce jsem si vzpomněla na vtip ze série humorných historek o Američanu, Rusu a Čechovi. Američan, Rus a Čech jsou v pralese zatčeni kmenem kanibalů. Jeho náčelník jim dá dvě koule a prohlásí, že ten, kdo mu předvede s koulemi něco, co ještě neviděl, dostane svobodu. Po akrobaticko-gymnastických vystoupeních Rusa s Američanem, jež jsou oba snědeni, přijde na řadu Čech. Když vyprší stanovená časová lhůta na nácvik čísla s koulemi, jde se náčelník podívat, co mu Čech ukáže a s hrůzou zvolá: „To jsem ještě neviděl! On jednu kouli ztratil a druhou rozbil.“ Jako Čech, jež permanentně předvádí čísla, která ještě nikdy nikdo neviděl, se chová ve své funkci generálního ředitele NG Milan Knížák. Jeho poslední vystoupení nese název politika ceníku vstupného.

Prosincové číslo Art+Antiques

V prosincovém Art+Antiques čtenáři najdou rozhovor s malířkou Květou Pacovskou, pozvánku na retrospektivu Karla Škréty, kterou připravila Národní galerie, nebo obsáhlý článek věnováný problematice současného urbanismu. Prosincové číslo rovněž přináší vzpomínky na Bělu Kolářovou, Věru Janouškovou, Huga Demartiniho a Otakara Slavíka, kteří nás v letošním roce navždy opustili.

více na www.artplus.cz

Od Moneta po Knížáka

Na aktuálně.cz je možné zhlédnout stručný sestřih z prohlídky výstavy Od Moneta k Warholovi vedené Milanem Knížákem (zde). Nejzajímavějším momentem videa je, když Knížák zády vrazí od Monetových Leknínů. Člověk hned chápe, proč nerad půjčuje díla ze sbírek NG zahraničním muzeím: Co kdyby se k nim chovali stejně jako on! Zábavnou polemiku o smyslu a významu celé výstavy před pár týdny přinesly Hospodářské noviny.

Milan Knížák opřený o Monetovy Lekníny / foto: aktuálně.cz

Ententýky Benátky

Milan Knížák vybral pro realizaci na Bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2011 jiný projekt, než ten od Dominika Langa, který chtěla do Benátek poslat výběrová komise. Informovaly o tom Hospodářské noviny (zde). Artalk přináší v celém znění nesouhlas k tomuto postoji sepsaný členy komise a vyjádření umělců, jejichž projekt byl vybrán generálním ředitelem NG Milanem Knížákem.

In_margine (k medaili pro Knížáka)

Milena Bartlová: Akce – obdržet od prezidenta při státním svátku medaili za zásluhy o stát

Nejen Alfons Mucha dal ve dvacátých letech svou tvorbu do služeb nového Československa a nejen v jeho případě nevadilo, že je to už tvorba hodně neaktuální. Náhrada secesní živosti dobře srozumitelným a docela nadčasově nudným realismem charakterizuje i plastiky, ikonograficky oslavující nový stát, které vytvořil Ladislav Šaloun pro budovu tehdejší Zemské banky v Bratislavě. Sochu T. G. Masaryka z tohoto souboru nyní instalovali v Bratislavě před národním muzeem. Nechci teď srovnávat pomníkovou situaci v Bratislavě dejme tomu s Brnem či Plzní. Ve slovenském kontextu sporný pomník byl ale jedinou akcí v oboru vizuální kultury, která letos připomněla 92. výročí založení Československa.

Rozhovor s ředitelem Albertiny

Aktuální číslo týdeníku Reflex (2010/43) přináší zajímavý rozhovor s ředitelem vídeňské Albertiny. Klaus Albrecht Schröder v něm mimo jiné hovoří o jarním konkurzu na nového ředitele Národní galerie, kde byl jedním z porotců. „Milan Knížák je velká osobnost, bez níž by Národní galerie nezískala mezinárodní image, jakou má,“ osvědčuje svůj diplomatický talent Schröder. O kus dál nicméně polemizuje s Knížákovou snahou získávat pro NG co nejvíce budov: „Rozumím tomu, že máte mnoho prázdných paláců a starých budov a že je Milan chtěl využít, ale tímhle jen rozmělňuje energii.“

Klaus Albrecht Schröder miluje celebrity... (spolu s falešnou Beyonce)