Aleš Čermák a Jiří Skála / Průvodce / Topičův salon / Praha / 24.5. 2011 od 16h, 25.5. a 26.5. 2011 od 17h
Tag Archives: Topičův salon
Denní tisk 24.3.2011
MF Dnes přinesla zprávu o možném nálezu ukradené fotografie od Františka Drtikola, dále se věnuje nově otevřené výstavě v galerii DOX, která mapuje nezávislé časopisy posledních dvaceti let, a také informuje o obvinění plagiátora Zdeňka Buriana. Server Aktuálně.cz informuje o aukci v Topičově salonu, kde byla vydražena díla Toyen, Emila Filly či Jana Zrzavého. Hospodářské noviny přináší zprávu o probíhající výstavě Alfonse Muchy v Ostravě. Recenze na výstavu Selži znovu a lépe v Galerii Futura byla uveřejněna zde. Český rozhlas zve na výstavu v nově otevřené galerii Space/ Spejs a na probíhající výstavu Michala Singera a věnuje se nové expozici Vampyrismus v Slováckém muzeu, které přibližuje pohřební rituály 9. a 10. století. Česká televize přináší třetí jméno kandidáta na post ředitele Národní galerie v Praze. Další informace se týká nově otevřené budovy Fakulty architektury ČVUT v Praze (zde) a obnovy zámku v Panenských Břežanech (zde).
TZ: Dalibor Chatrný
Lubomír Slavíček o sběratelství v baroku
Lubomír Slavíček: Počátky sběratelství v českých zemích / Topičův salon, Národní 9 (1. patro), Praha 1 / úterý 25. ledna od 18.00 / rezervace vstupenek na čísle 603 495 520
Úvodní přednášku z cyklu „o sběratelství z různých stran“ bude mít v úterý 25. ledna profesor Lubomír Slavíček, který se dějinami sběratelství a uměleckého mecenátu systematicky zabývá již řadu let. Cyklus přednášek a debat o sběratelství v Topičově salonu v praze pořádá server o trhu s uměním ART+ ve spolupráci se Společností Topičova salonu. Recenze na Slavíčkovu knihu „Sobě, umění, přátelům“ – Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939 (zde).
O sběratelství z různých stran
Server o trhu s uměním ART+ ve spolupráci se Společností Topičova salonu připravily přednáškový cyklus „o sběratelství z různých stran“. Přednášky a debaty galeristů, sběratelů a historiků umění se budou konat v Topičově salonu v Praze, jednou do měsíce vždy od 18 hodin. Úvodní přednáška se uskuteční v úterý 25. ledna.
Vánoční konfrontace mladých
Dvě hodiny patnáct/Zweistundenfünfzehn je v pořadí již třetí vánoční výstavou připravenou Petrem Vaňousem v Topičově salonu. Po loňském Černobílém Zlatém městu 09 a předloňském INtroCITY / Nukleární rodině nám i tentokrát představuje nejmladší generaci umělců, zaměřenou na aktuální malbu. Osobní zájem kurátora o tematiku města, patrný již z předchozích výstav, je podtržen místem, kde se výstava odehrává – v nejstarší pražské nezávislé galerii. Právě Topičův salon byl od počátku minulého století hostující galerií mnoha zásadních uvedení výtvarných tendencí, které se staly rozhodující pro další vývoj umění u nás. Platí to také o výběrových výstavách mladých kurátorů − vzpomeňme příklad z období počínajícího protektorátu, výstavu teoretiků skupiny Sedm v říjnu Pavla Kropáčka a Lva Nerada. Právě tato kontinuita dává Vaňousovým výstavám mladých známku jisté důležitosti a kurátora nutí k zodpovědnému výběru.
TZ: 02:15
Říjnové číslo Art+Antiques
Čtenáři Art+Antiques najdou v říjnovém čísle pozvánku na výstavu Václava Boštíka, rozhovor s malířem Tomášem Císařovským nebo obsáhlou recenzi Mezinárodního bienále architektury v Benátkách. Další materiály jsou věnovány Jitce Svobodové, pozapomenuté malířce Ludmile Jandové a White Gallery v Osíku u Litomyšle či významu alejí v české krajině.
více na www.artplus.cz
Letní dvojčíslo Art+Antiques
Prázdninové číslo Art+Antiques přináší hned tři obsáhlé pozvánky na důležité výstavy, které lze navštívit v Praze a Olomouci. Vojtěch Lahoda recenzuje výstavu Roky ve dnech, Eliška Fučíková představuje Hanse von Aachena a Karolina Jirkalová se zamýšlí nad fenoménem Sial. Hostem čísla je tentokrát autor grafické podoby časopisu Robert V. Novák. Čtenáři v časopise dále najdou profil Olga Karlíkové a Jana Pfeiffera, recenzi dějiny architektury v zemí Koruny české nebo článek o výstavě Olafura Eliassona v Berlíně. (obsah a náhledy stránek na www.artplus.cz)
Krajina souznění Zorky a Jana Ságlových
V Topičově salonu se představuje tvorba Jana a Zorky Ságlových. Zaměření na krajinu se může zdát být typické jen pro fotografa Ságla, který od poloviny osmdesátých let fotí pro světové přírodovědné časopisy, zatímco Zorka Ságlová se proslavila spíše svými díly s obligátním motivem králíka. V Topičově salonu však nevidíme králíka ani jednoho. Výstava se naopak věnuje vztahu obou umělců ke krajině a jejich společným rysům. Větší důraz je kladen spíše na Jana Ságla, jenž je uměleckém prostředí méně známý. Jeho snímky se zdají být podkladem i pro obrazy Ságlové.