U knihkupců, v knihovnách či v muzeích, v galeriích a na dalších místech by mělo být v průběhu listopadu a prosince zdarma k dispozici pilotní číslo Kulturních novin. Jedná se o počin mediálního družstva Kulturní noviny, které by chtělo vydávat periodikum nezávislé na státních dotacích, ale i na podpoře politických stran nebo komerčních subjektů. To, jestli budou Kulturní noviny vycházet pravidelně, tedy závisí na počtu předplatitelů, ale také na počtu družstevníků (členský vklad se pohybuje od 5 do 50 000 korun pro fyzické i právnické osoby).
Zakladatelé Družstva se inspirovali meziválečnou družstevní tradicí a německými novinami die tageszeitung, které na družstevní bázi působí 15 let. Že nějaký model fungoval před sto lety, či že funguje v Německu, však není zárukou úspěchu, protože v obou případech se jedná o nesrovnatelné trhy. V meziválečném Československu měly noviny mnohem větší ohlas u společnosti, protože pro mnoho lidí byly často jediným zdrojem informací, které se dnes veřejnost dozvídá z televize, rozhlasu či internetu. Německý trh je zase neporovnatelně větší než ten český, a je proto mnohem jednodušší najít v něm dostatečné množství lidí ochotných platit za kvalitní kulturní publicistiku.
Kulturní noviny by se měly soustředit na společenská témata, politiku a kulturu. Tu mají na starosti Petr Kovář a Martina Schneiderová, kteří po personálních změnách opustili redakci Literárních novin. Jejich články prozatím naleznete na webové adrese www.kulturni-noviny.cz. V tištěném pilotním čísle se výtvarného umění týká recenze výstavy Narušitelé hranic od Martiny Schneiderové, za pozornost však stojí hlavně článek Co zbyla z anděla. Jeho autorem je vedoucí Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU a teoretik umění Radek Horáček. Článek, jehož název si vypůjčil z díla Adrieny Šimotové, je jedním z nejlepších ohlédnutí se za změnou pozice výtvarných umělců v uplynulém dvacetiletí.
artalkweb.wordpress.com 