Artalk nechal na Masarykově univerzitě prověřit projekt Jany Šorfové systémem theses.cz, který používají vysoké školy na odhalování plagiátů (k vyzkoušení zde). Systém porovná vložený text s již existujícími materiály v databázi a s dalšími zdroji na internetu. Upozorňuje však pouze na zcela identické pasáže, jen lehce přeformulované věty neodhalí. Tvůrci systému proto sami zdůrazňují, že to, zda něco je, či není plagiát, musí určit člověk. Projekt Jany Šorfové podle theses.cz obsahuje 33 procent formulací, které jsou zcela identické s projektem Moniky Burian. Takto identifikované pasáže systém barevně zvýrazňuje (pdf zde).
Třetinová shoda rozhodně není zanedbatelná. Porovnáme-li například projekty loňských kandidátů na ředitele NG, systém mezi nimi žádnou shodu nenalezne. Dokonce ani mezi dvěma články publikovanými ke kauze ve stejný den v Mf Dnes a v Hospodářských novinách systém nenachází žádnou shodu, přestože společným zdrojem jich obou byla zpráva artalku z minulého pondělka. Tvrzení paní Šorfové, že pouze vyšla ze stejných materiálů jako paní Burian, se tak jeví jako zcela nedůvěryhodné.
Mnohem podrobnější analýzu obou projektů provedl jeden z našich čtenářů, který v projektu Šorfové identifikoval i pouze lehce pozměněné pasáže. Celková shoda obou projektů je podle něj 69 procent. Ve svém komentáři velice přesně upozorňuje i na nelogičnosti vzniklé tím, jak se paní Šorfová snažila projekt týkající se NG naroubovat na situaci GASKu, a na převzaté chyby a hrubky (srovnání, komentář).
artalkweb.wordpress.com 
Pingback: Šorfová for ever? «