Skupina Plakát, MG: Ambit Místodržitelského paláce, Brno, 5. 3. – 7. 6. 2009
Tvůrčí skupina Plakát byla založena v Praze roku 1962. Jejími členy byla trojice absolventů Muzikova ateliéru užité grafiky a malby z Vysoké školy uměleckoprůmyslové – Zdeněk Chotěnovský, Eva Průšková a Václav Ševčík a jejich přátelé – Věra Faltová z ateliéru Adolfa Hoffmeistera a Eduard Hájek z ateliéru Antonína Pelce na Akademii výtvarných umění v Praze.
Svými snahami o inovaci formy a o pravdivý obsah plakátového poselství se v průběhu šedesátých let zasloužili o rehabilitaci politického plakátu. Odvážnými výstavami plakátových originálů doma i v zahraničí vrátili plakátovému sdělení společensko-kritický apel. Skupina působila až do doby, kdy její pražskou výstavu s názvem Angažovaný plakát, v dubnu 1969 (výstavní síň nakladatelství Československý spisovatel), kritizující srpnovou okupaci Československa spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy, komunistický režim uzavřel, další profesní aktivity členů znemožnil, a skupinu tak dovedl k zániku.
Výstava v Ambitu Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně připomíná čtyřicetileté výročí od uzavření druhé a poslední výstavy skupiny Plakát cenzurními stranickými orgány, následovaného zákazem skupinové činnosti. Výstava je rovněž poděkováním všem pěti členům skupiny Plakát, jejichž díla získala Moravská galerie v Brně do svých sbírek darem. Zpočátku pracovali členové skupiny individuálně, jejich plakátová díla vznikala z osobní potřeby autorů výtvarně komentovat politické události doby a námětově se nelišila od běžné dobové produkce protiválečných a výchovně-společenských témat. Avšak postupné politické uvolnění kolem poloviny šedesátých let, kulminující atmosférou tzv. Pražského jara, postavilo grafické designéry do pozice, kdy museli zaujmout občanský postoj a rozhodli se vyjádřit otevřeně svůj kritický názor na společenskou realitu doby: „Vzniká potřeba a vlastně povinnost říci svůj názor na všechno, co se příčí zdravému rozumu, co ideální myšlenky socialismu překrucuje a nahrazuje názory diletantskými. Projevuje se nutnost říci svůj názor na lidskou lhostejnost, sobectví a pokrytectví, které závažné společenské úkoly diskredituje, nebo prostě bezohledně neplní,“ píše iniciátor založení skupiny Zdeněk Chotěnovský v katalogu první společné výstavy, uspořádané v roce 1964 ve výstavní síni Československého spisovatele v Praze.
Na rozdíl od masové politické agitace, kterou již nikdo nevnímal, vystoupili s otevřenou kritikou dosud nedotknutelné stranické frazeologie, prázdných hesel a vládou „jedné strany“ pokřivených společenských poměrů. Pro svá otevřeně kritická poselství pochopitelně nenašli vydavatelství, které by se odvážilo taková plakátová díla masově tisknout a šířit, proto jejich plakáty zůstaly v originálech.
„Politický plakát je jako jelen v muzeu a je třeba otevřít dveře ven,“ poznamenal výstižně Miroslav Holub v úvodní stati katalogu jejich první skupinové výstavy. Ohlasy a zájem o reprízy se objevily hlavně v zahraničí, a tak výstava putovala z Prahy do galerie Haus am Lützowplatz v západním Berlíně, posléze do Amsterdamu (říjen 1965), Stuttgartu (listopad 1965), Heidelbergu a New Yorku (1966).
Pražské jaro zasáhlo dramaticky do osobního života zakladatelů skupiny – Zdeňka Chotěnovského a Václava Ševčíka. Zdeněk Chotěnovský se politicky angažoval a jako zástupce předsedy Adolfa Hoffmeistera se jako místopředseda Svazu československých výtvarných umělců účastnil po vpádu vojsk Varšavské smlouvy Mimořádného sjezdu KSČ ve Vysočanech (Chotěnovského plakát ke sjezdu jako nedávný dar jeho manželky Jitky Hanicové získala Moravská galerie v Brně). Václav Ševčík vytvořil v pohnutých srpnových dnech několik protestních protiokupačních plakátů, které zaměstnanci pražských tiskáren vytiskli ilegálně v nočních směnách, ačkoliv již byly mnohé tiskárenské provozovny obsazeny sovětskými vojáky (nyní ve sbírkách MG jako dar autora).
Druhá a poslední pražská výstava skupiny nazvaná Angažovaný plakát se otevřela veřejnosti před čtyřiceti lety, 19. března 1969 ve výstavních sálech Československého spisovatele v Praze na Národní třídě. Většina vystavených plakátů reagovala na aktuální události tehdejší doby. Znamenala protest proti srpnové okupaci a upozorňovala na oběť Jana Palacha, který chtěl svým činem vyburcovat svědomí národa, upadajícího postupně do rezignace a plíživé normalizační letargie. Všechna vystavená díla byla opět v originálech. Chotěnovského plakát věnovaný Janu Palachovi, znázorňující hořící plamen jako symbol Palachova poselství, se dočkal vytištění teprve v listopadových dnech roku 1989.
Marta Sylvestrová
kurátorka výstavy
ČLENOVÉ SKUPINY PLAKÁT
Zdeněk Chotěnovský
malíř, grafik, scénograf a průmyslový výtvarník
Narozen 5. 9. 1929 ve Vysokém Mýtě, kde navštěvoval reálné gymnázium a krátce potom Masarykovu zemskou průmyslovou školu v Litomyšli. Dále studoval Vyšší průmyslovou školu v Děčíně. Roku 1951 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze ke studiu architektury u profesora A. Benše (1951-1952), přestoupil však na užitou grafiku a malbu u profesora F. Muziky (1952-1956), absolvoval aspiranturu u prof. Muziky (1960-1961). Po studiích působil několik let v Děčíně, natrvalo přesídlil do Prahy v roce 1961. O rok později společně s V. Ševčíkem založil skupinu Plakát. V roce 1968 se stal signatářem výzvy 2000 slov. Za normalizace se věnoval knižní grafice, volné malbě a televizní scénografii. Společně s J. Hanicovou, s níž se oženil v roce 1978, pracovali na četných televizních pohádkách a inscenacích. Zemřel 10. 2. 1993 v Praze.
Věra Faltová
grafička a ilustrátorka
Narozena 17. 5. 1932 v Praze. Studovala na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze a užitou grafiku u profesora A. Hoffmeistera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1952-1958). V sedmdesátých letech ilustrovala komiksové seriály v Ohníčku a Čtyřlístku podle scénáře V. Steklače a později podle námětů J. Havla.
Eduard Hájek
malíř, sochař a grafik
Narozen 18. 2. 1928 v Košicích. Studoval malbu a grafiku u profesora A. Pelce na Akademii výtvarných umění v Praze (1951-1955). Začínal jako ilustrátor dětských knih a autor filmových plakátů. Po roce 1969 se intenzivně věnoval sochařství a v průběhu desetiletí realizoval řadu monumentálních prací ve spolupráci s architekty. V oblasti malby je jeho tematikou fantazijní a snově meditativní svět. Vytváří rovněž akvarely inspirované jihočeskou krajinou.
Eva Průšková
malířka a grafička
Narozena 12. 1. 1932 v Praze. Studovala na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze a užitou malbu a grafiku u profesora F. Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1952-1958). Ilustruje dětské časopisy, knihy a čítanky.
Václav Ševčík
malíř, grafik, fotograf a pedagog
Narozen 27. 3. 1932 v Prostějově. Po maturitě na Obchodní akademii se vyučil fotografem v Prostějově v rodinném fotoateliéru (1947-1951). Studoval na Pedagogické fakultě Palackého univerzity v Olomouci (1952-1953) a užitou grafiku a malbu u profesora F. Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1953-1958). V tvorbě politických plakátů pokračoval i za normalizace. Navrhl plakáty In memoriam Jana Patočky a Charta 77, které v roce 1985 poprvé prezentoval na bytové výstavě. Tyto večery s kulturním a diskusním programem pořádal společně se svou manželkou Zuzanou v osmdesátých letech v rodinné vile Na Babě. Program večera 11. 3. 1985, při němž si chtěli s přáteli připomenout události roku 1968 filmovými projekcemi a výstavou Ševčíkových autorských politických plakátů, byl přerušen zásahem členů Státní bezpečnosti. Hosté večera byli odvezeni k výslechům do Bartolomějské ulice. Filmy a autorovy plakáty byly během zásahu STB zabaveny a po urgencích navráceny autorovi zpět v roce 1990. Jako knižní a propagační grafik pracuje externě pro Národní galerii v Praze a pro různé instituce a nakladatelství. V letech 1991-1997 byl pedagogem na výtvarné škole Václava Hollara v Praze.
artalkweb.wordpress.com 