Zaha Hadid – Kamenné věže / Káhira
V případě tohoto návrhu se nejedná o novinku, která by jednomu umazala prsty tiskařskou černí. Kdepak, tahle barva je už zaschlá, stále však ještě nevybledlá. Zkrátka a jasně, projekt pro Káhiru je z jara letošního roku Ovšem vzhledem k nedávno zde zmíněnému ocenění Zahy Hadid má smysl se k němu na moment vrátit.
Kamenné věže z ateliéru Zaha Hadid Architects jsou v podstatě obsahem velmi fádní. Jedná se o komplex kancelářských budov s obchodními prostory. Jestliže dodáme, že součástí má být i pětihvězdičkový hotel, tak nás to také nijak zvlášť neohromí. A proč by mělo, každé evropské velkoměsto má takových budov dost. Snad až příliš.
A proto začněme znovu – Kamenné věže jsou velmi zajímavé, protože se jedná o rozsáhlý projekt městské krajiny, která se má rozprostírat na 170 000 m2 (budovy mají mít celkem 525 000 m2). Součástí projektu nejsou jen kanceláře, obchody, hotely, jídelny, ale také zahrady a náměstí zvané Delta. Koncepce zdobnosti povrchu architektury je prý odvozena z egyptské historie. Jižní a severní fasády jsou proto tvarovány řadou výčnělků, prohlubní a dutin. Připočteme-li značné působení přirozeného ostrého světla, vyjde v součtu velmi kontrastní architektura. Zřetelně by tak měl být udáván rytmus rozvržení komplexu, který je tvořen jednotlivě upravenými budovami tak, aby žádná nebyla stejná a přitom byla zachována jednota působení celku.
Ano, když se jeden opravdu snaží, je schopen najít tu spojující historickou linku. Tenká, občas se ztrácející, ale je tam. Nikdo však nemůže tvrdit, že hlavním motivem je egyptská kultura. Podívejme se na vizuál projektu. Egypt? Ba ne, hlavním motivem je Zaha Hadid. Slovy jednoho ze zástupců investora: „Kamenné věže potřebovaly architekta s odvážnými myšlenkami, inovací, mezinárodním uznáním a zkušenostmi…potřebovaly Zahu Hadid.“
Výjimečnost její architektury je založena na eleganci, které je povětšinou dosahováno výraznými liniemi. A to nejen v rámci obrysových linií, ale i zbrázděním a rytmizováním povrchu. Stavba je proto charakteristická dynamikou a ladností. Jemné tvary a linie mají svůj předobraz v přírodě – písečných dunách, kmenech stromů. Na druhé straně jsou také výsledkem úvah o geometrii a možností jejího využití pro formy architektury. Patrik Schumacher (partner v Zaha Hadid Architects) dokonce tvrdí, že právě ladnost a elegance jsou důsledkem komplexního pojetí architektury. Třeba to tak opravdu je. A kdo nevěří, ať tam běží (zeptat se PS, případně ZH). Nedá se však současně pominout přeslazená pachuť některých nedávných projektů vzešlých z tohoto ateliéru, resp. tohoto pojetí architektury. Výstižný anglický termín pro tyto stavby a návrhy je „eyecandy“. Ladnosti, elegance a cukru je v nich zkrátka tolik, až z toho jednoho můžou pořádně rozbolet zuby.
Pingback: Stirling Prize za Maxxi muzeum pro Zaha Hadid Architects «